Opravujeme silnice, držte hubu a krok

Dopravní omezení nás všechny okrádají o čas, jsou výrazným celospolečenským nákladem. Stát i samosprávy snad uzavírají smlouvy nikoliv s cílem co nejrychlejšího zhotovení díla, ale pro potěšení stavebních firem.

Každé léto nastává na českých silnicích stavební boom a řidiči mlčky skřípou zuby nad  bezohledností státu i samospráv obcí a krajů. Dopravní omezení nás všechny okrádají o čas, jsou výrazným celospolečenským nákladem, který snižuje naši prosperitu. Chybí jakákoliv kontrola, vyhodnocení, zda a v jakém rozsahu bylo omezení oprávněné či naopak zbytečné. Politici a úředníci jsou v těchto případech absolutními pány. Jako bychom jim měli být vděční, držet hubu a krok za to, že se stát milostivě uvolil za naše peníze opravit silnice.

Úřední rozhodnutí lze žalovat nebo pranýřovat v anketě Absurdita roku. Byrokrata jde zesměšnit v médiích, protestovat proti němu nebo alespoň popichovat spolutrpící ve frontě před jeho kanceláří. Co chcete dělat, když hodinu v koloně projíždíte místy, kde nikdo nepracuje? Na otázku, proč se na nějaké silnici nestaví, dostanete od úřadů tisíc výmluv a ubezpečení, že vše jde pěkně podle harmonogramu. Vzhledem k realitě, kterou člověk každý den vidí z automobilu, jde říci, že od samotného začátku špatně sjednaného. Údaje o opravách komunikací poskytuje webová stránka www.dopravniinfo.cz. Podle vyjádření ministerstva dopravy jsou informace získávány a na stránky vkládány na základě naprosté dobrovolnosti, tedy „kdo co se uráčí nahlásit“. V této souvislosti by bylo na místě podmínit zahájení prací publikací na internetu harmonogramu stavby i průběhu uzavírky. V případě absence uveřejnění by bylo „stavební povolení“ neúčinné. Určitě by každá stavba měla mít uveřejněný (opět na síti) i technologický postup, aby odborníci mohli zkritizovat, proč se 5 metrů asfaltu na právě na tomto mostku musí opravovat měsíc.

Postup veřejné správy, my to tady zavřeme a vy si „choďte, jezděte, prodávejte“ jak chcete, odpovídá poměrům v ruských guberniích. Stát a samosprávy snad uzavírají smlouvy nikoliv s cílem co nejrychlejšího zhotovení díla, ale pro potěšení stavebních firem, aby měly pěkně v klidu co dělat a kde odpočívat. Smluvní podmínky i termíny jsou velice měkké a nekladou na stavební firmy zvláštní nároky. Klidně zahájí práce na více místech najednou a potom se přemisťují podle toho, kde nejvíc křičí. Přesně tohoto stavu budeme svědky dnešní léto. Je potřeba minimálního plánování a řídících činností, když pomineme hašení problémů. Stavbyvedoucímu stačí umět nalézt zelené a červené tlačítko na mobilu a být zadobře se stavebním dozorem. Nízké nároky veřejných investorů způsobují nízkou produktivitu českého stavebnictví. Stále je vidění, jak jeden bagruje a pět dalších kibiců čučí do díry, absenci ochranných pomůcek jako základní znak nekázně, bourání a rozkopávání již postaveného…. Na stavbách chybí Mistři (ti skuteční, s velkým M) s respektem, skušeností a autoritou, kteří jsou pro její řízení stejně nenahraditelní, jako poddůstojníci pro armádu.

Kontrast se stavbami komerčních objektů je obrovský, protože privátní investor nic neodpustí. Zde opravdu platí „nezajímá mě, jak to uděláte“ a „čas jsou (soukromé) peníze“. Parkoviště před budoucím supermarketem má ještě podobu zněti výkopů, z kterých trčí kabely a billboardy již hlásají „Otevíráme za měsíc“. V případě veřejné zakázky však stavbaři nejsou schopni, ale ani nuceni, za tři týdny položit na vyfrézovaný povrch silnice asfalt. Prostě čas občanů nemá pro úředníky žádnou cenu. Ministerstvo dopravy a jemu podřízení Ředitelství silnic a dálnic chápe přínos komunikace se svými klienty (řidiči), ale kraje a obce se vyznačují bezmeznou arogancí. Zde u většiny staveb nepoznáte kdo je investorem, kdy začala a kdy má skončit, stavební dozor v podstatě neexistuje, v 9:00 se ještě nezačalo, v 15:00 se již skončilo, mužiky (ve smyslu k přístupu k organizaci, aktivitě) motající se na stavbě nikdo nekontroluje, necepuje (třeba nějaké řízení dopravy při práci na komunikaci jim nic neříká, viděl jsem, jak opírajíc se o lopatu se dívali na autobus couvající v důsledku jejich činnosti do křižovatky,…..), prostě nic.

      Na trhu existuje přebytek stavebních kapacit. Ten kdo umí uzavřít smlouvu o dílo, což určitě není případ státu ani samospráv, nasmlouvá expresní tempo výstavby v podstatě bez cenové přirážky (a nemusel by teď prosit a odměňovat stavební firmy za zrychlení činnosti). Když je to možné z hlediska bezpečnosti, technologických postupů a nočního klidu, musí se opravy silnic i dálnic provádět ve dne i v noci, 7 dní v týdnu. Jestliže 24 hodin denně pracují pod mořskou hladinou potápěči na vrtných plošinách, jde se stejnou intenzitou stavět v našem vlahém středoevropském podnebí.

Technika obecně, hlavně datové sítě a mobilní zařízení umožňují plánovat, řídit a provádět složité procesy s velkou úsporou času. Pod Vysokou školou báňskou - Technickou Univerzitou Ostrava, funguje Centrum pro rozvoj dopravních systémů (RODOS). Čerpá údaje ze 130.000 automobilů pohybujících se v provozu a které jsou vybaveny snímáním pozice GPS, dále z mýtných bran z dat  mobilních operátorů (anonymizované údaje o pohybu čtyř milionů SIM karet po silniční síti. Informace zpracovává aplikace viaRODOS, kterou vytvořilo centrum pro rozvoj dopravních systémů v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě. Z nich tvoří komplexní systém dopravních informací (http://rodos.vsb.cz/Overview.aspx), propočítávají modely, na předpovídá chování kolon. Roční provoz systému stojí 60 milionů korun, přičemž největší část tvoří náklady na sběr dat.

K čemu ale tento „centrální mozek dopravy“ je dobrý, když kdejaký úřad nechá 14 dnů na silnici zcela zbytečně značku omezující rychlost na 30 km/hodině, když oprava mostku technologicky zvládnutelná za týden vede k uzavření frekventované komunikace na 4 měsíce s objízdnou trasou 20 kilometrů.

Politici a úředníci prostě žijí v minulosti. Používají sice počítače, internet a chytré telefony, ale jako módní ozdoby, kulisy současné doby, symbol funkce. Nová technika v jejich rukou občanům nic pozitivního nepřináší, pouze další způsoby jak prudit. Důvodem je to, že stát naprosto pohrdá volným časem občanů a lidé, kteří jej řídí (a chtěli by řídit jako firmu), toto nepovažují za problém.

Na druhé straně stát, resp. ministerstvo financí chce získat přístup do účetnictví obchodních společností tím, že bude načítat veškeré účetní transakce. Opět jsme u principu, ovčane, drž hubu a krok, máš jenom povinnosti, ale „my stát“ se ničím a nikým omezovat nedáme a žádné informace poskytovat také nebudeme. Myslím, že by ze strany veřejnosti bylo na místě poskytnout on-line účetní informace až dojde k:

- uzákonění povinného zveřejňování smluv veřejného sektoru (pod sankcí neplatnosti),

- zavedení přehledných rozklikávacích rozpočtů, a to na všech úrovních,

- umožnění vymáhání odškodnění za zdržení v uzavírkách,

- naplnění Centrálního registru administrativních budov (CRAB) a jeho zpřístupnění na internetu,

- zavedení možnosti na síti  sledovat strukturu státní správy a samosprávy, včetně příspěvkových,

  rozpočtových a ovládaných organizací, včetně jejich personálního obsazení,

- zavedení on-line kamerového sledování ve všech kanceláří státní správy a samosprávy a Parlamentu

  České republiky (zákaz jednání mimo tyto budovy), kromě jednání v režimu utajení (když nás chtějí

   sledovat, tak my chceme sledovat je J).

Podle metodiky ministerstva dopravy HDM-4, osobní vozidlo stojící v koloně vykazuje ztrátu 311 korun za hodinu a kamion 1.029 korun.  Kvůli úspoře času se budují za desítky miliard korun dálnice a estakády, ale přitom mrháme čas a tedy i peníze ve zbytečných dopravních omezeních. Podle měření ViaRODOSu pročekali v kolonách lidé v Česku celkem 9,5 miliard korun, ale to je údaj týkající pouze zlomku silniční sítě (cca 5000 km).

Svoji roli hraje i způsob zprovoznění komunikací po haváriích, a to jak ze strany silničářů ale i policie (neustále bychom se třeba měli ptát, zda křižovatka nešla po havárii uvolnit rychleji). Jeden přiklad za všechny. Dne 9.6.2015 došlo k nehodě kamionu (převrácená cisterna s olejem), který zablokoval dálnici D 1 od cca 5:45 do 16:00 (jestli zprovoznění nebylo ještě později, nevím), tzn. přes 10 hodin byla uzavřena nejrušnější tepna Česka http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/323943/prevracena-cisterna-zablokovala-d1-dalnice-bude-uzavrena-az-do-odpoledne.html

Dojem zde projíždějících motoristů je, že 2 pracovali a 5 bylo opřeno o lopaty, tzn. žádné úsilí, nasazení, přístup jako v Rusku "však počkají". Když se vezme v úvahu počet vozidel projíždějících v tomto intervalu (cca 10.000 http://www.dopravniinfo.cz/hustota-provozu-v-profilu-dalnice-d1) a hodnotu zdržení (podle metodiky ministerstva dopravy HDM-4, osobní vozidlo stojící v koloně vykazuje ztrátu 311 korun za hodinu a kamion 1.029 korun), tak ztráty jdou do milionů korun (jistě by to podle RODOSu šlo spočítat přesně).

Pokud vedení ministerstva dopravy záleží na rychlosti, plynulosti dopravy, času i duševní pohodě občanů, mělo by být cílem co nejrychlejší zprovoznění komunikace (po dokumentaci nehody policií atd.). Nemohu si pomoci, ale deset hodin považuji za naprosto neadekvátní čas. Když bych to přirovnal k situaci za války, tak po bombardování vzletové dráhy by se opravovala 10 hodin? Nebo kdyby čeští legionáři v Rusku opravovali pro svůj vlak 10 hodin banálně poškozenou trať? Třeba je to jinak, ale ministerstvo dopravy by mělo vypracovat speciálně k této nehodě  analýzy (pokud ji již nemá), která by vedla zlepšení stavu, resp. organizace všech složek.

Snad nastane doba, kdy se řidiči a pasažéři dočkají odškodnění od viníků zdržení (státu a samospráv). Zatím je třeba alespoň zprostředkovaně trestat obce, kraje a Ředitelství silnic a dálnic. Za zavinění zbytečné zpoždění by měly vracet do státního rozpočtu částku odpovídající škodě vypočítané z intenzity provozu. Ostatně si myslím, že současné technické prostředky dovolují zjistit a tedy  i vymáhat škodu vzniklou zdržení v uzavírce i v důsledku havárie. Ať silniční piráti nesou všechny důsledky svého počínání. Někdy mě přepadá pocit, že v Česku stejně jako v Africe nemůže stát fungovat racionálně. Ano, musíme to opravit. Souhlasím, ale sakra, jde to udělat rychle.

(původní text byl uveřejněn 17.10.2014 na www.reflex.cz)