Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Česká lékařská komora, nepřítel zdraví

22. 08. 2016 13:30:38
Představa, že zdravotnictví musí řídit lékaři je stejně zcestná a škodlivá, jako byla ta, že řízení fabriky nejlépe rozumí dělníci a rybníky nejvíc prosperují, když jim šéfují kapři.

České zdravotnictví, z vůle a souhlasem občanů, je enklávou socialismu, kde ceny ve vztahu pacient - zdravotnické zařízení nehrají žádnou roli. Každému se prý dostává podle jeho potřeb. Jeho „fungování“ je možné pouze díky tomu, že z vnějšího prostředí dostává informace o cenách léků, přístrojů, materiálů a lidské práce a je tak trochu omezeno sumou výdajů. Když ale nastanou problémy (ale všimněme si, že nastávají pořád a stále, tak jako socialismus bojoval s jarem, létem, podzimem a zimou), politici z kapes občanů do něj přisypou něco peněz a jede se vesele dál. Jsem krajně skeptický, zda a s jakou efektivitou lze tento byrokratický medicínsko-průmyslový komplex řídit, protože z principu direktivní způsoby řízení nefungují. Jeho výsledek stojí a padá se sběrem a zpracováním obrovského množství dat, které v úplnosti zná snad jenom Pánbůh a zde ke všemu chybí i skutečná veřejná kontrola.

Náklady na zdravotnictví raketově rostou nejen z důvodu absence karty pacienta, naší vlastní vinou v roli pacienta. Neexistuje zdravý pacient, ale pouze špatně vyšetřený. Počet „testů“ roste explozivně, čemuž by měla učinit přítrž finanční odpovědnost lékaře za zbytečné vyšetření (neodpovídající poměru účinek/cena).

Výkony lékařů a sester si zaslouží úctu a člověka jímá až dojetí, když vidí záběry z nějaké složité operace. Na druhé straně, každému zaměstnání přísluší uznání. Výše mzdy zdravotníků se ale musí odvíjet od jejich ochoty pracovat v oboru za určitou mzdu a nikoliv od faktu, že zachraňují zdraví a životy lidí. Kdyby tohle mělo hrát roli, kolik peněz by si zasloužil pilot letadla, operátor jaderné elektrárny nebo řidič sanitky odvážející naše vlastní dítě?

Česká lékařská komora (ČLK) vede boj za zlepšení podmínek lékařů a bude to dělat tak dlouho a intenzivně, až přivede zdravotnictví ke kolapsu a destruuje sociální smír. A jestli něco škodí pacientům, zdravotníkům i daňovým poplatníkům, tak je to odpor této cechovní organizace ke změnám. Zcela signifikantní je, že prezident ČLK Milan Kubek třeba nazývá hlupáky ty, co nechtějí „volat na telefon nebo záznamník“ a požadují objednání přes internet (zde). I když, nejen lékařům a nemocnicím, ale i zdravotním pojišťovnám a politikům vyhovuje současný chaos, kde se nic nedá dohledat (kolik třeba chybí lékařů a sester), nikdo v podstatě za nic neodpovídá a současně se každý může vymlouvat na toho druhého a podle libosti manipulovat s veřejným míněním.

Předpokladem elementárního pořádku ve zdravotním i sociálním systému je jeho elektronizace, zavedení elektronických receptů, neschopenek, karet pacienta a vyhodnocování vznikajících megadat. Zde je třeba zdůraznit, že pořizování zdravotní dokumentace hradí veřejné pojištění. Nepatří tedy lékařům, nemohou s ní tak jako dnes obchodovat, kdy při prodeji praxe je cena zhruba 500 korun za dušičku a při přechodu k jinému lékaři milostivě dostanete pouze výpis ze zdravotní dokumentace.

ČLK tvrdí, že lékaři prý nemají ve všech ordinacích internet a neumí s ním zacházet. Hrozím se dne, kdy požádají o asistenty, protože neumí číst a psát. Při zavádění elektronické evidence tržeb (EET) nikoho počítačová gramotnost ani dostupnost internetu zajímat nebudou. Nevím, proč by na lékaře měl být jiný metr než na „běžné smrtelníky“. Kromě toho, nejedná se o běžné podnikání, ale o systém, kde drtivá většina příjmů jde lékařům od "státu", který od občanů vynucuje platby do zdravotnictví a dále je přerozděluje (nebo rozdává?).

ČLK nechrání pacienty a toleruje ve svých řadách vyznavače homeopatie, čínské medicíny, odpůrce očkování a další „šamany“ používajícím postupy non lege artis. Nemohou sedět jedním zadkem zároveň na dvou židlích a pokud si nevyberou, měli by být vyloučeni z ČLK. Šarlatánství zaštítěné lékařskou praxí je strašně nebezpečné, protože se v očích veřejnosti dostává na úroveň vědecké medicíny. Na rozdíl od advokátní komory přitom neexistují racionální důvody, aby lékařská komora měla jinou úlohu než kulturně-historickou. Asi jako folklórní kroužky na dožínkách.

Pocit nadřazenosti lékařů nad pacienty vyplývá z informační převahy i z prostého faktu, že rozhoduje o tom nejcenějším, co máme o zdraví a životě. Někteří lékaři se v důsledku toho stávají méně či více arogantními a pacienty považují za naprosto nesvéprávné. Z pohledu lidského jednání je to naprosto přirozené, proto se tomuto musí dát mantinely. Předesílám, že jsem si vědom omezených možností medicíny a smrtelnosti člověka, jen jestli si toho jsou vědomi sami lékaři.

Představa, že zdravotnictví musí řídit lékaři je stejně zcestná a škodlivá, jako byla ta, že řízení fabriky nejlépe rozumí dělníci a rybníky nejvíc prosperují, když jim šéfují kapři. Ten kdo platí, měl by také rozhodovat. A platí pacient (to je zákazník) prostřednictvím zdravotních pojišťoven.

Zbytek je již obehraná písnička. Síť nemocnic čeká na redukci a přeměnu na sociální ústavy a každá musí dostávat za stejnou diagnózu stejné peníze (ano, je to neuvěřitelné, ale za operaci žlučníku dostane jedna nemocnice více než jiná ke všemu a tyto informace nejsou veřejně přístupné). Každá ordinace nemůže automaticky dostávat smlouvu s pojišťovnou. Je to stejné, jako kdyby každý pekař či švec měl od státu zajištěny určité tržby. U ambulancí musí být on-line známo, kdy a zda vůbec pracují, kolik pacientů ošetří, a o lékařích, zda za den nevykazují výkony jako za 48 hodin. Někteří lékaři provozují hospody "Na mýtince", kdy v důsledku kapitační platby (cca 50 Kč za kus dle věku) nepotřebují ošetřovat pacienty. Jsou ordinace na malém městě, kdy z měsíce 14 dnů je volno, školení, nemoc, dovolená a babičky a dědečci, jeďte si kam chcete.

Nemorální jsou ony „vedlejší šolichy“ kdy lékař údajně pracuje v nemocnici (a veřejnosti se předkládají příběhy, kolik přesčasových hodin slouží navíc) a současně provozují vlastní soukromé ambulance. Říká se tomu střet zájmů Jako kdyby někdo pracoval ve firmě a současně na soukromou obsluhoval tu stejnou nebo velice obdobnou klientelu. V normálním světě tyto móresy parazitování zaměstnanců na zaměstnavatelích skončily v letech 1993 - 1994.

V 21. století a uprostřed Evropy nesmí existovat z veřejných peněz placená ordinace bez rezervačního systému, kde pacient čeká na ten den domluvené vyšetření šest a půl hodiny. (Jde o osobní zkušenost z rodiny. Nešlo o urgentní příjem, jenom o to, že doktor řekne neobjednávám a přijďte se ráno posadit do čekárny. Takže v 6:45 zde sedí 10 lidí a v 7:00 se má začít ordinovat. Začne se 7:30 až 7:45, pokud tedy nepřijde nějaký dealer a 30 min tam doktor bude řešit jiné věci než pacienty.Taková ordinace nemá ve zdravotním systému co pohledávat a lékař, který ji provozuje, nechť se odebere do Běloruska nebo Albánie. Pokud mu tam podobné jednání ovšem budou tolerovat. Když už to nemůže udělat trh, je úkolem státu, aby určil standardy fungování zdravotnictví, tedy i zacházení s pacienty.

Tomografy, magnetické rezonance operační sály musí být vytížené na tři směny a samozřejmě si je nemůže pořizovat každá nemocnice v rámci hesly „tomtogaf a CT do každé vesnice“. Je třeba potlačit neefektivní hogo-fogo metody zavedené bez kvalitních klinických studií, jako jsou robotické operace. Zdravotní pojišťovny, které by měly oponovat zavádění těchto extrémně nákladných technologií, kde cena neodpovídá dosaženému výsledku (zapomínáme, že nemáme nekonečně mnoho prostředků) jsou pod tlakem lobby výrobců těchto „mašin“, které za sebou formují zástupy pacientů, kterým se přece má dostat „nejlepší péče“ nikoliv na základě vědeckých analýz, ale „děkovných dopisů“ a „dobrých zkušeností“.

Je nutné zavést spoluúčast za poškození vlastního zdraví, a to u viníků silničních nehod pod vlivem alkoholu a drog, těch co nepoužívají přilby, pásy...., vyznavačů rizikových sportů, chovatelů nebezpečných zvířat. Lékaři a sestry si také zaslouží okamžitou úpravu v systému vzdělávání. Tady všude leží peníze. Osobně pochybuji, zda existuje možnost racionální změny. Politické strany, v posledním záchvěvu zoufalství, posílají do parlamentu lékaře, jako zástupce profese s největší veřejným renomé. A opět se vracíme rybníku řízeném kapry a fabrikám „prosperujícím“ pod vládou dělníků..

Zdravotnictví je ale nenahraditelné. Na díry v silnicích si lze pořídit terénní džíp, na zloděje dobrý zámek a zeď s ostnatým drátem, ale zdraví si sami nezachráníme. I když, buďme v klidu, každé zdravotnictví, nejen to české, má úmrtnost 100 procent.

(Vyšlo v Lidových novinách 9.8.2016)

Autor: Vilém Barák | pondělí 22.8.2016 13:30 | karma článku: 29.53 | přečteno: 1270x

Další články blogera

Vilém Barák

Státní se opět vydává za lepší než soukromé

Jestliže registr smluv komplikuje pseudopodnikání státu a samospráv, je to jenom dobře. Proč vlastně Budějovický Budvar nebyl již dávno privatizován? Úkolem státu je zajištění obrany a bezpečnosti, nikoliv vaření piva.

21.6.2017 v 14:53 | Karma článku: 31.63 | Přečteno: 3184 | Diskuse

Vilém Barák

Není zájem řešit zadlužování

Několik nepopulárních poznámek o úvěrech, věřitelích, dlužnicích, morální odpovědnosti, o materiální spotřebě a všeobecné neochotě jít ke kořenu věci (vyšlo v Lidových novinách 6.5.2017).

15.5.2017 v 15:44 | Karma článku: 22.25 | Přečteno: 954 | Diskuse

Vilém Barák

Česko není schopné postavit vysokorychlostní tratě

Plány na zprovoznění rychlovlaků v Česku lze přirovnat ke snaze postavit atomovou elektrárnu v Africe. Po nějaké době bychom místního šamana nalezli v reaktorové nádobě, jeho kozu uvázanou u příruby.

10.5.2017 v 11:58 | Karma článku: 23.69 | Přečteno: 733 | Diskuse

Vilém Barák

Ať ČNB rozdá 75 miliard euro občanům

Rezervy ČNB byly získány za nic. Koruny by se mohly dál „vyrábět“ (připisovat do bilance) a vyměňovat za eura, akcie, obligace, zlato, diamanty s „hejly“, kteří tomuto zdánlivému finančnímu perpetuum mobile věří. Nebo snad ne?

3.4.2017 v 15:50 | Karma článku: 44.67 | Přečteno: 6472 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Renata Pospiechová

Koho máme volit?

Léto sice teprve začíná, nicméně podzim každopádně přijde - a s ním i parlamentní volby. A s nimi neodbytná a stále dotěrnější otázka: Koho máme, proboha, my pravičáci volit? Otázka, na kterou nalézt odpověď zdá se téměř nemožné.

26.6.2017 v 22:30 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 227 | Diskuse

Robert Troška

Prezident Macron, premiér Sobotka, zase pocit studu

Konkrétně z vystupování premiéra Sobotky – reprezentanta naší země při schůzce s prezidentem Macronem v Bruselu na setkání skupiny V4. Míra patolízalství ve vztahu k posledním vyjádřením prezidenta Macrona byla neuvěřitelná.

26.6.2017 v 19:14 | Karma článku: 37.29 | Přečteno: 1005 | Diskuse

David Vlk

A Tebe taky udám!

Češi budou volit ANO pana Babiše. Zalíbil se jim ten silák, co má miliardy, ostré lokty, hubu jako kulomet a skvělou marketingovou agenturu. Češi se do něj zamilovali. Nestačily žádné kompromitující materiály.

26.6.2017 v 17:19 | Karma článku: 33.24 | Přečteno: 1163 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak dopadnou podle průzkumů volby do sněmovny? Dobře!

Ani jinak než dobře dopadnout nemohou. Konečně bude v této zemi zavedeno stanné právo, takže všichni budou vědět, kde domov můj

26.6.2017 v 16:58 | Karma článku: 13.24 | Přečteno: 381 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K nabídce Michala Horáčka

Dozvídáme se, že Michal Horáček chce pomoci Jiřímu Drahošovi (a Marku Hilšerovi) se sběrem podpisů. Tisková mluvčí kampaně pana profesora říká, že jsou z nabídky v rozpacích. Já také.

26.6.2017 v 15:50 | Karma článku: 26.26 | Přečteno: 829 | Diskuse
Počet článků 76 Celková karma 25.86 Průměrná čtenost 2443

Každý má právo hledat své štěstí, pokud to není na újmu jiným lidem. Vycházím ze zásady, že stát je tu pro občana a nikoliv naopak. Každý z nás má právo hodnotit, zda pravomoci vykonávané státem by nešly vykonávat lépe nebo jinak, například zda je nevrátit občanům. Neustále je třeba hledat, jak věci dělat levněji, rychleji, přesněji, prostě efektivněji.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.