Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Drahá neschopnost úřadů opravovat silnice

30. 01. 2017 18:04:28
Podle odhadů Ústředního automotoklubu, z velké části zbytečné postávání v kolonách z důvodů havárií a oprav komunikací, stálo v roce 2015 řidiče zhruba 118 miliard korun.

I když stojíme se svým automobilem v koloně, paradoxně zvyšujeme HDP. Spalujeme pohonné hmoty, opotřebováváme motor, brzdy... Čerpadláři, automechanici i výběrčí daní se mohou radovat. Škoda, že statistici neuvádí, o kolik by byl HDP vyšší, kdyby se lidé dostali ke svému cíli tak jak si plánovali. Kvalita našeho života určitě trpí. Přicházíme o volný čas, což je vedle zdraví a rodiny to nejcennější co máme. Podle odhadů Ústředního automotoklubu, z velké části zbytečné postávání v kolonách z důvodů havárií a oprav komunikací, stálo v roce 2015 řidiče zhruba 118 miliard korun. Před rokem 1989 jsme čekali v „kolonách“ (frontách) na maso, banány či záchodový papír. Soukromé podnikání a supermarkety vyřešily nedostatek volně prodejného zboží a služeb. Jak je ale zažíváme denně na vlastní kůži, to co zůstalo v „péči“ státu, tam stále vládne socialismus. (Zde jsou související články Opravujeme silnice, držte hubu a krok a Policie musí přestat s blokování dopravy při nehodách).

Již jsme si zvykli, že při zpoždění v letecké, vlakové a autobusové dopravě provozovatelé vyplácí kompenzace. Je nepochopitelné, že nelze vymáhat náhradu škody i v případě individuální automobilové dopravy. Každá nehoda má viníka a ten by měl mimo jiné platit za zpoždění těm, kteří kvůli němu zůstanou stát v koloně. Pojišťovny by jistě nabídli produkt právě pro krytí těchto škod (vedle povinného ručení). Nevím, proč bych měl bez nějaké kompenzace stát v koloně, kde boural pirát jedoucí v omezení 80 km/hod. svých 130 km/hod.

Do konce roku 2016 ministerstvo dopravy slíbilo (a slib nebyl splněn) zřízení úsekového měření na všech opravovaných dálničních úsecích. Jednak automobily překračující povolenou rychlost v místech dopravního omezení ohrožují stavbaře, zadruhé každá nehoda v takovém místě vede k dlouhodobému zablokování provozu. A opravdu, nejméně havárií na D1 se stalo právě mezi Ostrovačicemi – Kývalkou, kde bylo zprovozněno první úsekové měření. Vše se řeší tak nějak po česku. Teprve na podzim 2016 byla vypsána soutěž na nové radary, aby hned po novém roce ministerstvo dopravy oznámilo její zrušení. Úsekového měření v místech oprav se podle všeho dočkáme na Svatého Dyndy.

Vedle rychlosti automobilů je potřeba měřit i rychlost oprav silnic a dálnic. Veřejnou kontrolu ale znesnadňuje nedostatek informací. Smlouvy o dílo, harmonogramy prací, stavební deníky, záběry kamer a dronů proto patří povinně na internet, ať si odborníci počtou a vyvrátí tvrzení, že nelze stavět rychleji. Nejvíce tajnůstkářské, bezohledné a arogantní jsou v tomto ohledu kraje a obce. Svěřené území považují za pašalik, kde platí „my to tady zavřeme a vy jste nám úplně lhostejní“. Například Jihomoravský kraj „řízený“ Michalem Haškem způsobil v roce 2015 naprostý kolaps dopravy v jižní části Brna (a nejen tam), kdy řidiči vyjížděli z nákupního centra Olympia 5 hodin (článek zde). Pro ty kdo nejsou z Brna, představte si, že byste stáli 5 hodin v koloně na výjezdu z OC Černý most (Praha) nebo OC Karolina (Ostrava). Ve srovnání se samosprávami představuje státní Ředitelství silnic a dálnic průzračnou studánkou a vzor ohleduplnosti.

Když projíždíme kolem „opravovaného“ úseku, kde je pusto a prázdno, tak viníkem určitě nejsou stavební firmy, ale výhradně investor. Ministerstvo dopravy přiznalo, že nedokáže (je neschopné) uzavřít smlouvy, které by stavbaře donutily pracovat na dvě směny. O třetí směně ani neuvažuje a vymlouvá se, že práci v noci nepovolí stavební úřady. To není pravda. Při opravě dálnic určitě nevzniká větší hluk, snad s výjimkou drcení starého povrchu, než při jejím běžném provozu. Kromě toho jsou autostrády již ze své podstaty vzdáleny od obytných zón a opatřeny protihlukovými stěnami. Mimochodem, existují příklady, že ani v noci se nemusí stavby zastavit. Rozebírání mostů na D 1 se dělo v noci a pokládka nových dálničních povrchů probíhá také 24 hodin denně. Všechno jde, jenom chtít. Měřítkem kulturnosti státu je, jak se chová k volnému času občanů.

(vyšlo v MF Dnes 26.1.2017)

Autor: Vilém Barák | pondělí 30.1.2017 18:04 | karma článku: 19.71 | přečteno: 490x

Další články blogera

Vilém Barák

Státní se opět vydává za lepší než soukromé

Jestliže registr smluv komplikuje pseudopodnikání státu a samospráv, je to jenom dobře. Proč vlastně Budějovický Budvar nebyl již dávno privatizován? Úkolem státu je zajištění obrany a bezpečnosti, nikoliv vaření piva.

21.6.2017 v 14:53 | Karma článku: 31.63 | Přečteno: 3184 | Diskuse

Vilém Barák

Není zájem řešit zadlužování

Několik nepopulárních poznámek o úvěrech, věřitelích, dlužnicích, morální odpovědnosti, o materiální spotřebě a všeobecné neochotě jít ke kořenu věci (vyšlo v Lidových novinách 6.5.2017).

15.5.2017 v 15:44 | Karma článku: 22.25 | Přečteno: 954 | Diskuse

Vilém Barák

Česko není schopné postavit vysokorychlostní tratě

Plány na zprovoznění rychlovlaků v Česku lze přirovnat ke snaze postavit atomovou elektrárnu v Africe. Po nějaké době bychom místního šamana nalezli v reaktorové nádobě, jeho kozu uvázanou u příruby.

10.5.2017 v 11:58 | Karma článku: 23.69 | Přečteno: 733 | Diskuse

Vilém Barák

Ať ČNB rozdá 75 miliard euro občanům

Rezervy ČNB byly získány za nic. Koruny by se mohly dál „vyrábět“ (připisovat do bilance) a vyměňovat za eura, akcie, obligace, zlato, diamanty s „hejly“, kteří tomuto zdánlivému finančnímu perpetuum mobile věří. Nebo snad ne?

3.4.2017 v 15:50 | Karma článku: 44.67 | Přečteno: 6472 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Renata Pospiechová

Koho máme volit?

Léto sice teprve začíná, nicméně podzim každopádně přijde - a s ním i parlamentní volby. A s nimi neodbytná a stále dotěrnější otázka: Koho máme, proboha, my pravičáci volit? Otázka, na kterou nalézt odpověď zdá se téměř nemožné.

26.6.2017 v 22:30 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 230 | Diskuse

Robert Troška

Prezident Macron, premiér Sobotka, zase pocit studu

Konkrétně z vystupování premiéra Sobotky – reprezentanta naší země při schůzce s prezidentem Macronem v Bruselu na setkání skupiny V4. Míra patolízalství ve vztahu k posledním vyjádřením prezidenta Macrona byla neuvěřitelná.

26.6.2017 v 19:14 | Karma článku: 37.32 | Přečteno: 1011 | Diskuse

David Vlk

A Tebe taky udám!

Češi budou volit ANO pana Babiše. Zalíbil se jim ten silák, co má miliardy, ostré lokty, hubu jako kulomet a skvělou marketingovou agenturu. Češi se do něj zamilovali. Nestačily žádné kompromitující materiály.

26.6.2017 v 17:19 | Karma článku: 33.24 | Přečteno: 1164 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak dopadnou podle průzkumů volby do sněmovny? Dobře!

Ani jinak než dobře dopadnout nemohou. Konečně bude v této zemi zavedeno stanné právo, takže všichni budou vědět, kde domov můj

26.6.2017 v 16:58 | Karma článku: 13.24 | Přečteno: 383 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K nabídce Michala Horáčka

Dozvídáme se, že Michal Horáček chce pomoci Jiřímu Drahošovi (a Marku Hilšerovi) se sběrem podpisů. Tisková mluvčí kampaně pana profesora říká, že jsou z nabídky v rozpacích. Já také.

26.6.2017 v 15:50 | Karma článku: 26.26 | Přečteno: 832 | Diskuse
Počet článků 76 Celková karma 25.86 Průměrná čtenost 2443

Každý má právo hledat své štěstí, pokud to není na újmu jiným lidem. Vycházím ze zásady, že stát je tu pro občana a nikoliv naopak. Každý z nás má právo hodnotit, zda pravomoci vykonávané státem by nešly vykonávat lépe nebo jinak, například zda je nevrátit občanům. Neustále je třeba hledat, jak věci dělat levněji, rychleji, přesněji, prostě efektivněji.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.