Rozhovor Občana s Realitou

Občané jsou často rozhořčeni upozorněním ze strany obce na nutnost odklizení svých věcí z obecních pozemků. Zde je smyšlený rozhovor na toto téma mezi takto "postiženým" Občanem a Realitou.

Jakákoliv podobnost se skutečnými událostmi je čistě náhodná.

Občan: Přišla nám výzva. Jak to, že ten pozemek, kam jsem to složil, je obce? Matka, děda, strýc, jedna paní…., ti všichni povídali, že je to naše.

Realita: Každý si může vlastnictví nemovitostí ověřit na internetové stránce obce (sekce  Geoportál) nebo Českého úřadu katastrálního a zeměměřičského (ČÚZK).  Zcela zdarma a jednoduše

Občan: Jak to, že je to obce? Co je to za podvod? Jak jej získala? Ten pozemek (cesta, pás pozemku…) byl vždycky nás, lidí, co v místě vlastnili dům.

Realita: Kdo nesouhlasí s hranicemi pozemků (ověřenými výše), může podat žalobu k soudu. Obec nic nemusí řešit, dokud od něj nedostane obsílku. 

Občan: V minulosti nám ale zastupitelé… starosta, slíbil, že nám to prodá, daruje, můžeme si tam složit co chceme, můžeme tam parkovat……..

Realita: Minulé sliby neplatí. Platí pouze to, co je uvedeno v katastru nemovitostí (KN) nebo ve smlouvě, které je v souladu se zákonem (tedy řáděn napřed zveřejněná a následně projednaná a schválená na veřejném zastupitelstvu). Kdo s tím nesouhlasí, může jít k soudu, ale těžko uspěje.

Zápis v KN je právně velice silná věc. Každý by si měl v zájmu obrany před podvody zřídit v KN automatické sledování změn. Někdy totiž při ukradení nemovitosti ani soud nemusí pomoci. 

Občan: To co tam máme složeno, není nepořádek. Proč by to někomu vadilo?

Realita: Obec nemusí hrát hru vadí/nevadí a zkoumat, zda hromady na jejich pozemcích jsou oku lahodící nebo ne. Pěkné, nepěkné, pořád jde o zábor cizího majetku. Bez dovolení majitele nejde na jeho pozemku postavit ani sochu Koněva.

Občan: Místa je tam dost a není to na návsi. Proč by to vadilo?

Realita: Platí předchozí argument o zbytečnosti hodnocení uměleckého dojmu složených hromad. A že je někde místo? Sousedé ani obec také nemají co zkoumat, zda má občan na zahradě volný „plac“, že by si u něj něco složili. Nebo se máme podívat, kolik máš zbytečného místa na tvém dvoře či zahradě?

Občan: No tak tam je něco složené. Až to použiji, tak to bude pryč. To je pořád hrrr, hrrr.

Realita: Podle obecní vyhlášky (a ta odráží zákon) se platí od prvního dne záboru. Žádné až….. Kromě toho, zábor musí být předem nahlášen (od – do) a ze strany obce odsouhlasen. Jinak je nelegální. Tento mechanismus není buzerací, ale má podpořit pořádek v obci, aby vše bylo uklizeno co nejdříve. Pokud dochází k záboru bez dovolení obce, přichází v úvahu udělení mnohatisícových pokut podle přestupkového zákona (za zábor cizího pozemku, za vytvoření skládky….).

Občan: Sekám a zametám na obecním a dočkám se takového nevděku? Nechám to kolem svého zarůst, vajgl ani papírek nezvednu, ať si vše dělá obec.

Realita: Sečení a uklízení obecního je znak slušnosti a patriotismu, nemůže být spojováno s očekáváním tolerance k vlastním prohřeškům.

Občan: Když na mě vy takhle, tak si to tedy odklidím na své, „just“ to tam bude co nejdéle a pomstím se vám tím, že se budete na ten nepořádek dívat přes plot.

Realita: Na svém si většinou nikdo nepořádek nedělá a ono „just“ tedy trvá mnohonásobně kratší dobu, než když se jedná o obecní. Kromě toho, tohle uvažování je poněkud dětinské.

V Rakousku nejde nalézt „zahradní skládky“ podobné té, která dlouhá léta hyzdila začátek Vranovic u železniční trati. Snad pro nikoho není vzorem dvoreček Clentusových ze seriálu The Simsons, ale naopak Švýcarsko nebo právě naši bratranci v Rakousku. 

Všichni rozhořčení by si měli přečíst rozhodnutí MNV z roku 1971 o udělení pokuty za zabrání chodníky. A 4 Kčs za m2 a den bylo v té době sakra hodně peněz. 1 kg chleba stál 2,60 Kč, takže zhruba v přepočtu přes chleba přišel 1 m2 na 46 Kč za den, což je 16.845 Kč/m2 a rok.