Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

O nenutnosti vyhnání

Po srovnání s událostmi v západní Evropě se teze o „historické nevyhnutelnosti“ vyhnání českých Němců jeví jako nesmysl. Jeho příčiny byly mrzce přízemní. Šlo o snahu profitovat z nenávisti a rozdávání nakradeného majetku.

Německá kancléřka Angela Merkel v roce 2018 v projevu k Světovému dni uprchlíků připadající na 20. červen uvedla, že pro vyhnání a útěk Němců neexistovalo morální, ani politické ospravedlnění, ačkoliv šlo o následek zločinů nacistické diktatury. Vyhnání českých Němců po roce 1945 však místní většinové mínění považuje za dějinnou nutnost.  

Pravdou je, že všechny evropské státy okupované Třetí říší se zbavovaly Němců, kteří se tam za války přistěhovali nebo přišli jako uprchlíci před postupující frontou. S výjimkou Československa, Polska, Jugoslávie a částečně Maďarska, původní Němci, kteří před válkou nebyli občany Říše a měli místní státní příslušnost, vyhnáni nebyli. Stejně tak se etničtí Němci po propuštění ze spojeneckého zajetí mohli vrátit domů a dostali opět své původní občanství.

Maďarům se podařilo uchránit před odsunem prosazovaným sovětskou okupační správou více než polovinu svých Němců. Dalších 65 000 jich však bylo odvlečeno do GULAGů. Holandsko začalo shromažďovat 120 až 170 tisíc domácí Němců v internačních táborech. Odtud bylo vyvezeno 3691 osob do sousední britské okupační zóny. Její velitel však konstatoval, že pro vyháněné nemá potraviny ani ubytování. Pohrozil, že na oplátku vyexpeduje do Nizozemí všechny v jeho zóně usedlé Holanďany. A byl klid. Stejnou vyjednávací taktiku s totožným výsledkem použil i vůči Dánsku. Vyhánění z Francie, hlavně z Alsaska a Lotrinska, z Belgie a Lucemburska nepřipadalo v úvahu. I když muži kvůli své přidělené státní příslušnosti sloužili ve Wehrmachtu. Civilizované státy své vlastní obyvatele nevyhánějí a místní Němci byli důsledně považováni za Francouze, Belgičany, Lucemburčany navzdory tomu, že doma mluvili německy.

Rumunsko své Němce nevyhánělo, ale bránilo jim v návratu, pokud předtím sami jako uprchlíci před Rudou armádou opustili zemi. Sovětský svaz historicky usazené Němci za hranice nevysídlil. Deportoval (přeháněl) je však uvnitř svého území a využíval pro otrockou práci.

V Polsku většina z asi 1 100 000 původních Němců utekla před postupující Rudou armádou již v průběhu bojů. Po válce však proběhlo vysídlení, a mělo také své „divokého“ období, asi 6 až 8 milionů Němců z území přiřčených Polsku. Posunutí jeho hranic západním směrem, na linii Odra-Nisa, představovalo kompenzaci na úkor Německa za onu část Polska, kterou Sovětský svaz obsadil v roce 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop. Sovětský svaz získal to, co na čem se původně dohodl s Třetí říší.

Po druhé světové válce se z Německa do Itálie směli vrátit všichni obyvatel Jižních Tyrol, kteří se vystěhovali do Říše. Podle italsko-německé smlouvy sice pozbyli občanství, ale Itálie jim ho obnovila.

Po srovnání s událostmi v západní Evropě se teze o „historické nevyhnutelnosti“ vyhnání českých Němců jeví jako nesmysl. V Československu byly jeho příčiny mrzce přízemní. V prvé řadě šlo o obsesi Edvarda Beneše z nepřetržité řady jeho selhání v letech 1918 až 1938 kombinovanou s osobnostními vadami. Vše bylo rámováno polokomunistickým režimem III. republiky (1945-1948), jehož součástí byly dnešní historické ikony Jan Masaryk a právě Edvard Beneš, který politicky profitoval na nenávisti a rozdávání nakradeného majetku.  

(vyšlo v MF Dnes 16. července 2021)

 

 

Autor: Vilém Barák | pátek 16.7.2021 13:32 | karma článku: 19,89 | přečteno: 688x
  • Další články autora

Vilém Barák

Vzýváním míru se přivolává válka

Andrej Babiš a Alena Schillerová jasně říkají, že jsou proti posilování obranyschopnosti Česka a přípravám na vojenské ohrožení, nesouhlasí s dodržení spojeneckých závazků ve výdajích na obranu nebo s vojenskou pomocí spojencům.

17.4.2024 v 16:56 | Karma: 38,84 | Přečteno: 2682x | Diskuse| Politika

Vilém Barák

Proč ANO nehlasovalo pro usnesení o bezpečnostních hrozbách

Poslanecká sněmovna 20. března 2024 schválila usnesení k bezpečnostním hrozbám pro Českou republiku. Hnutí ANO pro toto usnesení nehlasovalo.

10.4.2024 v 13:28 | Karma: 19,93 | Přečteno: 663x | Diskuse| Politika

Vilém Barák

Výzvy, aby Ukrajina jednala o míru jsou pobídkami ke kapitulaci

Během více než dvou let trvání války mezi Ruskem a Ukrajinou se objevují názory, že je nutné zastavit boje a uzavřít příměří, které by umožnilo zahájit jednání o míru. Na první pohled jde o dobrý plán, tak co tomu brání?

4.4.2024 v 17:00 | Karma: 27,08 | Přečteno: 838x | Diskuse| Politika

Vilém Barák

Nejsou „zemědělci“ jako zemědělci

Pěší demonstrace na Václavském náměstí sebou nese riziko, že se pár stovek účastníků vystaví posměchu. Když se stejný počet „demonstrantů“ posadí do traktorů, města včetně Prahy kolabují, účinek je o několik řádů vyšší.

25.3.2024 v 16:46 | Karma: 16,34 | Přečteno: 515x | Diskuse| Politika

Vilém Barák

Já jsem zemědělec, kdo je víc?

Zažíváme protesty zemědělců, někdy se proti systémoví demonstranti v Česku, Polsku, Bruselu, kteří místo pěšky jedou na traktorech, za zemědělce pouze maskují. Lehkost, s jakou ovládli Prahu ukazuje, jak by se dal provést puč.

13.3.2024 v 11:31 | Karma: 20,82 | Přečteno: 612x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol

26. dubna 2024  5:42

Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...

Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině

26. dubna 2024

Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...

Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců

26. dubna 2024

Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...

Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině

25. dubna 2024  23:07

V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...

  • Počet článků 290
  • Celková karma 24,68
  • Průměrná čtenost 2234x
Každý má právo hledat své štěstí, pokud to není na újmu jiným lidem. Vycházím ze zásady, že stát je tu pro občana a nikoliv naopak. Každý z nás má právo hodnotit, zda pravomoci vykonávané státem by nešly vykonávat lépe nebo jinak, například zda je nevrátit občanům. Neustále je třeba hledat, jak věci dělat levněji, rychleji, přesněji, prostě efektivněji.

Seznam rubrik