Evropa je bezpečnostní apendix Spojených států

Kdo by měl mít největší zájem chránit ropná pole na Blízkém východě a tankery v Hormuzkém průlivu? Odpověď zní, to Unie je závislá na dovozu ropy a dnes i zkapalněného zemního plynu. Jenže, nedělá pořádek ani na vlastním dvorku.

Skupina zemí vyvážejících ropu OPEC se 5. října tohoto roku rozhodla snížit těžbu o dva miliony barelů denně. Ceny začaly růst, k velké radosti Ruska, které z prodeje surovin financuje válku na Ukrajině. Hlavním hráčem v OPEC je Saudská Arábie a americký prezident Joe Biden prohlásil, že za své rozhodnutí ponese důsledky. V americké administrativě panuje přesvědčení, že Saudové hrají ve prospěch Ruska a nastal čas na přehodnocení vztahů. Demokratičtí senátoři dokonce nabádají ke stažení protiraketových prostředků chránící jejich ropný průmysl. Až potud jde o šum, který ani nevnímáme. Jenže my v Evropě si nevidíme na špičku nosu. Spojené státy jsou v energetických surovinách soběstačné. Klidně mohou opět aktivovat zákon o zákazu jejich vývozu a stáhnout vojáky na domovské základny.

Kdo by měl mít největší zájem chránit ropná pole na Blízkém východě a bezpečnost tankerů v Hormuzkém průlivu? Odpověď zní, to Unie je životně závislá na dovozu ropy a dnes i zkapalněného zemního plynu. Ona by měla mít po světě vojenské základny, na mořích bojové skupiny s letadlovými loděmi a chránit dopravu zboží i surovin. Jenže, nedělá pořádek ani na vlastním dvorku. Ukrajinská válka se vede v Evropě, a hlavním tahounem pomoci napadené zemi jsou opět Spojené státy se skóre 52 miliard USD. Zachraňovali Evropu za 1. i 2. světové války, při rozpadu Jugoslávie (kde se Evropani pasivně dívali, jak probíhají etnické čistky) a dnes opět. Evropské země poskytly stěží polovinu této částky, i když mají zhruba stejnou ekonomickou sílu a vyšší počet obyvatel.  Ukrajina přitom potřebuje na udržení chodu státu i důchodového a sociálního systému mrzkých 5 miliard euro měsíčně. Ani tyto peníze, když už ne zbraně, není Unie schopna poskytnout a vykoupit se tak ze své nemohoucnosti.

Francouzský prezident Emanuel Macron řekl, že bezpečnost Evropy nesmí být závislá na rozhodování amerických voličů. Přesně tak to ale je. Při představě znovuzvolení Donalda Trumpa, podle vlastních slov stabilního génia, člověka drtí strach. Jenže úplně stejně děsivě působí varianta, že bezpečnost Evropy závisí na Francii a Německu. Není těžké si domyslet důsledky. Ruská vojska by se u hranic Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska, na území bývalé Ukrajiny a Moldavska, připravovala k dalšímu tažení do východní Evropy. Buďme rádi za entuziasmus, se kterým Spojené státy dělají světového policajta a za to, že žijeme na správné straně hranice.

Ve světle války na Ukrajině je směšné i evropské magické zaklínadlo 2 procent HDP výdajů na obranu. V dnešní situaci nic neřeší, prostě je to málo. Představme si, že by Rusko chtělo tak jako na Ukrajině zlikvidovat náš energetický systém a zdemolovat města. Jak a čím bychom se bránili? Nehledě na to, že tohoto problému jsou si vědomy i vojensky nesrovnatelně připravenější Spojené státy. Zjistily, že by nebyly schopné bránit všechny potenciální cíle. My v Evropě máme úplně holé ruce (nanejvýš hole v ruce) a mávání papírem o splnění „závazku k NATO“ rakety nezastaví. Ostatně, protiraketová obrana nefunguje nikdy na sto procent a problém se musí řešit u protivníka, v místě odpalování, skladování, přepravy a výroby.

Západ, včetně Spojených států, v ukrajinské války dělá jenom vynucené tahy, stále „chytá kočku za ocas“. Již několik měsíců se mu jako bumerang vrací strategie nedopustit porážku Ruska. Co je ale pro západní politiky nepříjemností, pro Ukrajinu znamená více mrtvých. Napřed nechtěli dodat žádné zbraně. Když Rusové drtili ukrajinskou armádu děly, konečně poskytli raketomety HIMARS a moderní houfnice ráže 155 mm. Od 10. října Rusko ničí Ukrajinu ve raketami, střelami s plochou dráhou letu a výbušnými drony. V reakci na to se objevily sliby rychlých dodávek zbraní protivzdušné obrany. A co dál? Až se budou do nitra Ukrajiny valit muzeální tanky T-55 a T-62 a za nimi poběží milion Rusů, sice bosých a s rezatými kalašnikovy, ale po vzoru z 2. světové války motivovaných kadyrovci a wagnerovci střelbou do týla, tak budeme rychle, rychle dodávat moderní tanky a letadla? Kdyby Ukrajina dostala moderní zbraně a další pomoc v rozsahu, tak je stačí absorbovat do svých vojenských sil, mohlo být s Rusem již hotovo.

(vyšlo 5.11. v MFDnes)