Rekviem za západní civilizaci

V přírodě platí zásada “sežrat nebo být sežrán“, v mezinárodní politice “expanze nebo podrobení“. Neexistuje status quo, nelze se schovat za čáru na mapě. Západ  již nechce expandovat, a to je začátek jeho konce.

Výměnou za zadržování migrantů slíbila Evropská unie Turecku 3 miliardu eur, zrychlení přístupových jednání a odstranění vízové povinnosti. Dříve nebo později to dopadne tak, že si Turci vezmou peníze a uprchlíci budou přicházet dál.(Jak je taková dohoda kontrolovatelná a vymahatelná? Je vůbec dohoda s nevěřícími závazná?). Místo aby Unie vlastními silami střežila vnější hranice, chystá se „outsourcovat“ svoji bezpečnost. Římská říše v době úpadku také platila barbarům za zadržování jiných barbarů a císaři se při výplatách tributu tvářili, že jde o milostivé dary. Požadavky se ale stupňovaly a nakonec si barbaři došli pro tribut sami a Řím vyplenili.  Divím se, že Turci a africké státy nechtějí po Unii platby pěkně ve zlatě. K čemu jim jsou virtuální jedničky a nuly, podstata dnešních peněz, kterých si Evropská centrální banka připíše pomocí pár ťuknutí do klávesnice do své bilance každý měsíc 60 miliard.

V přírodě platí zásada “sežrat nebo být sežrán“, v mezinárodní politice “expanze nebo podrobení“. Neexistuje status quo, nelze se schovat za čáru na mapě a na věky žít šťastný život. Padla Velká čínská zeď, Hadriánův val v Anglii, hranice Římské říše na Rýnu, Maginotova linie. V současnosti vnější hranice Unie střeží pouze sluníčkáři s bagetami (zde je dosti šokující reportáž z ostrova Lesbos ). Řecko by mělo být okamžitě vyloučeno z Schengenského prostoru.

Slovo kolonizátor se stalo nadávkou a bývalé kolonie, místo aby byly vděčné, že jim Evropané přinesli civilizaci, nemají pro své minulé mentory a donátory dobrého slova. Migranti dávají jednoznačně najevo touhu žít v západním politickém a ekonomickém systému a tím rehabilitují kolonialismus. Nemusí ale oni chodit k nám, výhodnější by bylo tento systém exportovat k nim, ale  myšlenka opětovného zřizování kolonií je v naší společnosti tabu.

Žel, v současnosti nám chybí nejen ochota bojovat, ale i dotáhnout věci do konce. Od roku 1945 Západ připomíná boxera, který si sám jednu ruku uvázal za zády. V Koreji (1950-1953), při obsazení Suezkého průplavu (1956), v Indočíně, Alžíru, Vietnamu, všude mohl Západ při použití všech dostupných vojenských prostředků zvítězit. Zabránila tomu pouze jeho vnitřní politická slabost.

Západ  již nechce expandovat, a to je začátek jeho konce. S výjimkou Spojených států začíná postrádat odhodlání k obraně i vojenské kapacity. Velká Británie by dnes Falklandy neubránila, stejně jako Francie ostrovy Francouzské Polynésie. Jak vypadají bývalé koloniální mocnosti Holandsko, Belgie, Španělsko, Portugalsko? Dluhy, dluhy, dluhy, armáda žádná, sociální stát obrovský. Evropské země již nejsou schopné vyslat pozemní vojska ani do blízkého zahraničí.

Česko je slepým mezi jednookými a nachází se v ještě horší situaci. To co se zde vydává za armádu, jsou možná záchranné  sbory pro případ přírodních katastrof a pomocné jednotky policie.. Výzbroj tvoří převážně šrot z dob Varšavského paktu závislý na dodávkách náhradních dílů z Ruska, tedy od potenciálního nepřítele. Logistika je ve stavu, že  i v míru si vojáci sami pořizují výstrojní součástky. Letectvo disponuje od července 2005 celými čtrnácti stroji Gripen. Teprve v roce 2017 byla pořízena  výzbroj proti pozemním cílům a první tankování za letu se odehrálo až v únoru 2012. Vzdušné sily postrádaly jako celek schopnost přesného navádění vzduch-země a zda se něco reálně změnilo, je ve hvězdách  Za tohle všechno by měl někdo nést odpovědnost.

Armáda dále užívá cvičná letadla Albatros (6 kusů) a L-159 ALCA (19 kusů), kdy posledně jmenované jsou pro vyvolání "hrůzy" v řadách nepřátel nazývané „bitevníky“. Letité helikoptéry, tanky a obrněné vozidla, které potvrdily v nedávných bojích na Ukrajině svoji pověst pojízdných muzejních exponátů (tohle zařazení ostatně měly od první války v Zálivu v roce 1991, tedy již před 24 lety).  Houfnice DANA staré 30 - 40let polovičním dosahem oproti standardnímu dělostřelectvu používající náboje ráže  nekompatibilní s NATO, transportéry Pandur bez spojovacích a velitelských vozů...... A nedělejme si iluze. S českou schopností nakupovat za veřejné prostředky a rozkrádat, by armáda za války pochodovala na frontu bosá a beze zbraní. Dovede si někdo vůbec představit, jak by vypadaly veřejné zakázky v době válečného konfliktu?

Ve válce je ale nejdůležitější odhodlání lidí. Zděšení veřejnosti vyvolané úvahami o evidenčních odvodech hovoří za vše. V Izraely i ženy slouží 2 roky, důchodci chodí na základy ve volném čase motat káblíky, balit lékarničky… Izrael zblízka. Dovede si někdo představit nejen dnešní muže, ale i ženy, jak odloží matlače (tzv. chytré telefony) a podrobují se disciplíně? Já tedy ne.

Mám také absolutní pochyby i o naší profesionální armádě. Skutečné bojové jednotky tvoří cca 5-6 tisíc lidí, kterým by zbytek vojska dnes nebyl schopen poskytnout logistickou podporu ani 1-2 měsíce. To není výplod mysli autora, ale slova generála Petra Pavla předtím, než odešel do centrály NATO. Z pohledu odhodlání, jedna věc je bojovat s absolutní palebnou a leteckou převahou (spojenců), kdy po návratu na základnu čeká chlazená Coca-Cola spolu s hamburgerem. A něco jiného je být týdny v zákopech, ve špíně, zimě, dešti, o hladu a rozdávat si to pomocí samopalů a granátů  v rozvalinách vlastních měst se stejně silným protivníkem. Byli by čeští vojáci ochotní bojovat bez spojenců proti proti Rusku, tak jako Afgánci (Čečenci) nebo proti Polsku a Maďarku podporovaných Rakouskem a Bulharskem, což je zhruba vojenská situace, v jaké se nacházel 50 let Izrael ?  Za koho, za co, proč by byli ochotní položit život? Za červené trenky na Hradě? Z čeho čerpají esprit de corps (a mají vůbec nějaký?), co nebo jaká ideologie je motivuje? Z „prázdné“ společnosti nemohou nikdy vzejít motivovaní vojáci. Dva roky starý průzkum, který ministerstvo obrany dosud (skandálně) utajuje, hovoří o tom, že velká část příslušníků generálního štábu představuje bezpečnostní riziko, neztotožňuje se zahraniční ani obranou politikou Česka a ve  Spojených státech vidí nepřítele. (zde). I když pomineme náš zvyk pokaždé kapitulovat (1938, 1968), skoro s jistotou lze říci, že v reálném konfliktu by se české vojsko rozsypalo stejně jako irácká armáda.

Evropa má všechny znaky Římské říše v době jejího pádu. Ta byla rozvrácena stěhováním národů,  které ostatně zažíváme dnes i my. Společnost je ovládaná vizí života v bublině zábavy a pohodlí. Státy jsou paralyzovány závazky k sociálním dávkám a dotacím, které nelze reálně zrušit, a vše je financováno prostřednictvím nespláceného a nesplatitelného dluhu (o nesplatitelnosti veřejného dluhu zde ) a nekrytými penězi. Na vnitřní a vnější bezpečnost ale peníze nejsou. Místo nákupu kulometů pro armádu důchodci dostanou dáreček v podobě 1200 korun. Na úkor armád obranných jsou posilovány armády úředníků (za 2 roky vlády současné koalice přibylo 21 000 byrokratů), které pohlcují veřejné prostředky a současně svojí činností způsobují neřešitelný chaos posouvající náš ekonomický systém ke kolapsu.

Obrovské daně, vyšší než v době faraonů,  spolu s ponižováním ze strany byrokracie, to vše zbavuje občany loajality ke státu. K tomu všemu ve společnosti působí rozkladné kulty politické korektnosti, multikulturalismu a ekologismu. Někteří si dokonce kladou sebeobviňující otázky, co jsme muslimům způsobili, že nás nemají rádi nebo varují, abychom migranty nedráždili, že by se mohli naštvat. Jsou zde hlasy, že jsme povinni se o imigranty postarat, protože jejich přesun způsobilo tzv. globální oteplování a to má na svědomí Západ se svým nestřídmým využíváním přírodních zdrojů (Centrum výzkumu globální změny).

O lidech proudících do Evropy bylo napsáno mnoho slov. Jakkoliv se dnes cítí i tváří zkroušeně, po nějaké době jim otrne a nebudou vázání žádnou vděčností. Do společnosti se nepodařilo dosud integrovat Romy, a ti zde žijí několik set let. Jsou to naši „vnitřní cizinci“, mluví jinou řečí, jinak se oblékají, chovají, mají jiné zvyky...... Jak si chceme poradit (i já se cítím Evropanem) s desítkami, stovkami tisíc „jiných lidí“, kteří jsou částečně ovládáni nenávistí k Západu a všem jeho hodnotám a považují Izrael za větší nebezpečí než DAIŠ (zde je článek o výzkumu veřejného mínění v arabském světě ).? Určitě se nesmíme migrantům přizpůsobovat, ale ono to začíná již v detenci. Jeden nejí krávy druhý prasata. Kdo má hlad, jí všechno. Jde o otázku symboliky, kdo koho bude na návštěvě poslouchat.

Pouze silní mohou být milosrdní, když mají protivníka plně ve své moci. V této pozici nejsme. U slabých se jedná o z nouze cnost. Žádného  vděku se ale nikdo nikdy nedočká.

Vilém Barák

(ve zkrácené formě článek vyšel v Lidových novinách v pondělí 9.11.2015)

 Poznámka psaná na základě útoku v Paříži v pátek 13.11.2015

Jeví se mi veskrze odpornými selfíčka, svíčičky, slzičky dojetí místo slz vzteku, osvětlování budov trikolórou, květinky, malůvky ve stylu PEACE od hipies (Eifelova věž v kruhu, místo aby to byla malůvka Eiffelovy věže zapíchnuté do turbanu musulmana, to by byla správná odpověď a motiv nášivky expedičních vojsk), fangličky, transparentíky, mudrlantské vzkazy, prstíčky do V, zpěv hymny a jiných písniček, patetická prohlášení......

Oni budou vraždit, my budeme kreslit. Neměli bychom teroristům poskytovat takovou publicitu. Jsme ve válce? Tak dobře. Padlo 123 lidí (ten počet je již větší), ale kolik prostoru věnovaly noviny za II. světové války tomuto počtu padlých. Žádnou. Nepočítejme pořád naše mrtvé, počítejme jejich mrtvé.

Propagace hnutí směřující k potlačení základních práv a svobod je trestné. Proto jakákoliv zmínka o potlačení práv žen, nadřazenosti islámu, resp. "práva" šaria nad naším právním řádem, vše by mělo být okamžitě trestáno.

 Proč na lístku nalepenému k průstřelu výlohy místo otázky "V čím jméně?" není napsáno „Ve jménu Alláha". Jak je ponižující, když dav v Paříži shromážděný na místě v místě vraždy (navzdory zákazu shromažďování) podlehl panice a prchal jako stádo přes ty svoje svíčičky a květinky.

Unie by měla také okamžitě zastavit financování tzv. Palestinské samosprávy, protože její struktury pomáhají rozdmýchávat konflikt na Blízkém východě.

Proč v televizi nevidíme, jak se nakládají bomby (ano Francie posílá letadlovou loď a vystupňovalo bombardování) a tanky na lodě, aby se problém řešil na území ovládané DAIŠ? Ostatně, když místní jdou pryč, tak opuštěné území v Sýrii a Iráku je správné obsadit a zřídit tam kolonii. Proč by Západ měl pomáhat zdarma?

Zatím politici bojují pouze s vlastními občany, šmírování se šíří, ale v ohnisku problému nikdo nemá odvahu zasáhnout.