Podle odhadů Ústředního automotoklubu, z velké části zbytečné postávání v kolonách z důvodů havárií a oprav komunikací, stálo v roce 2015 řidiče zhruba 118 miliard korun.
I když stojíme se svým automobilem v koloně, paradoxně zvyšujeme HDP. Spalujeme pohonné hmoty, opotřebováváme motor, brzdy... Čerpadláři, automechanici i výběrčí daní se mohou radovat. Škoda, že statistici neuvádí, o kolik by byl HDP vyšší, kdyby se lidé dostali ke svému cíli tak jak si plánovali. Kvalita našeho života určitě trpí. Přicházíme o volný čas, což je vedle zdraví a rodiny to nejcennější co máme. Podle odhadů Ústředního automotoklubu, z velké části zbytečné postávání v kolonách z důvodů havárií a oprav komunikací, stálo v roce 2015 řidiče zhruba 118 miliard korun. Před rokem 1989 jsme čekali v „kolonách“ (frontách) na maso, banány či záchodový papír. Soukromé podnikání a supermarkety vyřešily nedostatek volně prodejného zboží a služeb. Jak je ale zažíváme denně na vlastní kůži, to co zůstalo v „péči“ státu, tam stále vládne socialismus. (Zde jsou související články Opravujeme silnice, držte hubu a krok a Policie musí přestat s blokování dopravy při nehodách).
Již jsme si zvykli, že při zpoždění v letecké, vlakové a autobusové dopravě provozovatelé vyplácí kompenzace. Je nepochopitelné, že nelze vymáhat náhradu škody i v případě individuální automobilové dopravy. Každá nehoda má viníka a ten by měl mimo jiné platit za zpoždění těm, kteří kvůli němu zůstanou stát v koloně. Pojišťovny by jistě nabídli produkt právě pro krytí těchto škod (vedle povinného ručení). Nevím, proč bych měl bez nějaké kompenzace stát v koloně, kde boural pirát jedoucí v omezení 80 km/hod. svých 130 km/hod.
Do konce roku 2016 ministerstvo dopravy slíbilo (a slib nebyl splněn) zřízení úsekového měření na všech opravovaných dálničních úsecích. Jednak automobily překračující povolenou rychlost v místech dopravního omezení ohrožují stavbaře, zadruhé každá nehoda v takovém místě vede k dlouhodobému zablokování provozu. A opravdu, nejméně havárií na D1 se stalo právě mezi Ostrovačicemi – Kývalkou, kde bylo zprovozněno první úsekové měření. Vše se řeší tak nějak po česku. Teprve na podzim 2016 byla vypsána soutěž na nové radary, aby hned po novém roce ministerstvo dopravy oznámilo její zrušení. Úsekového měření v místech oprav se podle všeho dočkáme na Svatého Dyndy.
Vedle rychlosti automobilů je potřeba měřit i rychlost oprav silnic a dálnic. Veřejnou kontrolu ale znesnadňuje nedostatek informací. Smlouvy o dílo, harmonogramy prací, stavební deníky, záběry kamer a dronů proto patří povinně na internet, ať si odborníci počtou a vyvrátí tvrzení, že nelze stavět rychleji. Nejvíce tajnůstkářské, bezohledné a arogantní jsou v tomto ohledu kraje a obce. Svěřené území považují za pašalik, kde platí „my to tady zavřeme a vy jste nám úplně lhostejní“. Například Jihomoravský kraj „řízený“ Michalem Haškem způsobil v roce 2015 naprostý kolaps dopravy v jižní části Brna (a nejen tam), kdy řidiči vyjížděli z nákupního centra Olympia 5 hodin (článek zde). Pro ty kdo nejsou z Brna, představte si, že byste stáli 5 hodin v koloně na výjezdu z OC Černý most (Praha) nebo OC Karolina (Ostrava). Ve srovnání se samosprávami představuje státní Ředitelství silnic a dálnic průzračnou studánkou a vzor ohleduplnosti.
Když projíždíme kolem „opravovaného“ úseku, kde je pusto a prázdno, tak viníkem určitě nejsou stavební firmy, ale výhradně investor. Ministerstvo dopravy přiznalo, že nedokáže (je neschopné) uzavřít smlouvy, které by stavbaře donutily pracovat na dvě směny. O třetí směně ani neuvažuje a vymlouvá se, že práci v noci nepovolí stavební úřady. To není pravda. Při opravě dálnic určitě nevzniká větší hluk, snad s výjimkou drcení starého povrchu, než při jejím běžném provozu. Kromě toho jsou autostrády již ze své podstaty vzdáleny od obytných zón a opatřeny protihlukovými stěnami. Mimochodem, existují příklady, že ani v noci se nemusí stavby zastavit. Rozebírání mostů na D 1 se dělo v noci a pokládka nových dálničních povrchů probíhá také 24 hodin denně. Všechno jde, jenom chtít. Měřítkem kulturnosti státu je, jak se chová k volnému času občanů.
(vyšlo v MF Dnes 26.1.2017)
