Kino bez šatny. To je dnes normální?

1. 03. 2017 13:35:31
Nedávno jsem po dlouhé době navštívil s rodinou multikino. Všechno hyper, super, mega, ale kabáty jsme museli držet na kolenou. Nebyla zde šatna. To mě přivádí k otázce, nakolik se současná společnost mění a stává buranskou.

Nedávno jsem po dlouhé době navštívil s rodinou multikino, samozřejmě vybavené digitálními technologiemi, klimatizací, 3D obrazem, prostorovým zvukem. Všechno hyper, super, mega, ale kabáty jsme si museli držet na kolenou, protože šatna byla zrušena. Přesněji, jako v Orwellově románu 1984, nikdy neexistovala. Manažer směny nám dal najevo, že v žádných kinech na světě šatny nejsou a nebyly. Zeptat se uprostřed africké buše domorodce, kde mají splachovací záchod, tvářil by se úplně stejně udiveně. Samozřejmě, že do podobného "fast kina" už nepůjdeme.

V sále usedáte do ještě teplých, prosezených křesel, protože přestávky přece snižují tržby. Uslintané kelímky a krabice od popcornu personál uklízí holýma rukama, bez rukavic. Jako v rozvojové zemi, kde obyvatelé slumů přehrabávají na skládce odpadky. Zkrátka a dobře, lidé zde přestali být hosty a zaměstnanci hodni úcty, změnili se v pouhé statistické položky finančního plánu.

Po tomto zážitku by mě nepřekvapilo, že v restauraci dostanu oběd na papírovém tácku s plastovými příbory nebo mi naservírují Cordon bleu na polévkovém talíři spolu s „bagrem“ a číšník bude argumentovat jak je to úplně normální a nikdy tomu nebylo jinak.

To mě přivádí k otázce nakolik se současná společnost mění a stává buranskou. Kompletní příbor začíná být zbytečný. Strávníci jedí pouze vidličkou, kterou si na talíři jídlo napřed naporcují. Druhá ruka zůstává volná pro ovládání „telefonu“, ať jde o hraní her nebo volání známým a přátelům, které nuceně sdílí celé okolí. Ostatně způsoby a okolnosti používání mobilu představují problém sám o sobě (článek Chytré telefony způsobují blbnutí). Ono stačí, když do vlaku nebo tramvaje přistoupí vyznavač hlasité hudby se sluchátky na uších a to co mu hraje k „tanci a poslechu“ slyší všichni pět metrů daleko.

Po městě chodí lidé s kelímky, jako kdyby neměli čas napít se doma. Zvláště mladé „vystajlované“ slečny se díky tomu považují za děsně „busy“ „in“ a „cool“. A o to tady jde. Marketingovým cílem firmy bylo vzbudit pocit, že ten kdo má v ruce ten správný papírový šálek kávy se stává něčím víc než ostatní. (Tak se vyjádřil šéf jedné nejmenované firmy). Člověk žasne, o jakých hloupostech lze lidi přesvědčit.

Když vidím „srkače“, jako bych se vracel do dětských let. Babička mi kupovala 10 deka gothaje s rohlíkem, který jsem jedl na ulici a za jízdy tramvají. Dodnes tuto kombinaci mám rád, ale od pěti let už jsem takto na veřejnosti nejedl ani nepil. Kromě toho, hromadných dopravních prostředcích se pít a jíst nesmí.

V minulosti bylo tetování symbolem zločinců, kteří tímto dávali najevo příslušnost k určité (a)sociální skupině a současně malováním těla zaháněli nudu ve vězení. Dnes jde o snahu být alespoň něčím zajímavý. „Kérku“ začala tolerovat při náboru i česká police a není to jenom kvůli tomu, že by pomáhala při infiltraci do zločineckých struktur (jde o názory samotných policistů). Padouch i hrdina, všichni budou co nevidět vypadat stejně.

Běžným oblečením se staly šedé tepláky vymačkané na kolenou, které vypadají už po vyprání špinavé a nebo šusťáková kombinéza. Dříve se tak chodilo pouze dvůr ke slepicím a králíkům. Není se ale co divit, protože i na formálních společenských akcích lze běžně spatřit svetry, rifle a vyznamenání se 28. října připíná na mikinu z PET lahví. Divadla, restaurace či Prezidentská kancelář nemají odvahu odepřít vstup nevhodně oblečeným lidem, což dříve bývalo normální i v Česku. Strašně bych si přál, aby nastávalo alespoň to, co ve filmu Lepší už to nebude (Jack Nicholson). Ve dveřích číšník vám nabídne sako a kravatu, jinak se otočte a jděte.

Ani na pohřbu smuteční hosté neprojevují úctu zesnulému odpovídajícím oděvem. Lyžařská bunda, rifle, pohorky, tak vypadá dnešní poslední rozloučení. Je zajímavé, že vyšší kultura oblékání přetrvává spíše na vesnicích. Ve městech snad není událost, která by lidi přiměla si vzít na sebe něco jiného než modely á la Vyvolení, resp. Kramný, nejlépe kraťasy a pomalované triko.

V dnešní racionální době, kdy všichni chtějí všechno zaplatit, lidé ze sebe dělají úplně zadarmo reklamní poutače. Obchody, ve kterých se většinou nezdraví a příchozí zůstává přehlížen, jsou regály plné oblečení s velkými nápisy přes celý hrudník či záda. Přece výrobce by měl být hrdý, že zákazník používá jeho zboží, nikoliv aby tomu bylo naopak. Zvláště, když se jedná o běžné, sériové, všem dostupné výrobky, které nemají vliv na sociální status uživatele. Pokaždé se ptám personálu, kolik peněz dostanu, když tohle budu nosit na sobě. A bavím se jejich nechápavými pohledy. Lepší už to ale asi nebude.

(vyšlo v MF Dnes 28.2.2017)

Autor: Vilém Barák | středa 1.3.2017 13:35 | karma článku: 38.53 | přečteno: 2464x

Další články blogera

Vilém Barák

Výzva: Jsme naštvaní čekáním v kolonách

Práce na silnicích musí probíhat 7 dnů v týdnu a 24 hodin denně tak jak je běžné v civilizovaných zemích. Jestliže toto nebude cílem nového ministra dopravy, tak ať raději nenastupuje do funkce a je nalezen někdo schopnější.

24.4.2019 v 20:21 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 464 | Diskuse

Vilém Barák

Dnes se rozhoduje o budoucí podobě západní civilizace

Jsme na cestě stát se technologickými otroky utajených algoritmů asociálních sítí, které budou ovládat naše spotřební i politické chování a spolu s našimi dětmi internetovými "vyblblíky" závislými na elektronických drogách.

18.4.2019 v 15:44 | Karma článku: 15.25 | Přečteno: 661 | Diskuse

Vilém Barák

A tak si lyžujeme

Novinkou této sezóny se stali biootci a biomatky, kteří svým sotva narozeným potomkům přivázaným na břiše ukazují na lyžích v 3000 metrech nádheru hor.

16.4.2019 v 14:25 | Karma článku: 25.09 | Přečteno: 757 | Diskuse

Vilém Barák

Globální oteplování a středověké očekávání konce světa

Člověk by však nikdy neměl rezignovat na otázky „proč“ a „jak“. Mám totiž obavu, že za nějaký čas bude globální oteplování zkoumáno se stejným údivem jako středověké očekávání konce světa.

28.3.2019 v 12:33 | Karma článku: 22.46 | Přečteno: 451 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Lukáš Otys

Je fakt nutné hrát za volantem ruskou ruletu?

Na silnici to s námi jde od devíti k pěti... Evropská komise zveřejnila nedávno statistiku bezpečnosti na silnicích a zrovna mezi premianty nepatříme. Jsme až na 21. místě z 28.

25.4.2019 v 8:30 | Karma článku: 10.73 | Přečteno: 244 | Diskuse

Vladimír Zeman

Zdanění církevních náhrad - zločin?

Bouři vyvolalo nedávné rozhodnutí sněmovny zdanit církevní náhrady. Senát se chce obrátit na Ústavní soud. Může Ústavní soud rozhodovat o daních? A co na tom vlastně církvím vadí?

25.4.2019 v 7:34 | Karma článku: 15.22 | Přečteno: 642 | Diskuse

Jan Dvořák

Není problém nahradit ředitele NG, jestliže je z čeho vybírat

Odvolání dvou ředitelů kulturních institucí může mít společensky možná menší váhu než v tomtéž dni změna na postu ministra spravedlnosti, ale to neznamená, že náhlý konec šéfa NG by nevzbudil i mezi neodborníky pozornost.

25.4.2019 v 7:24 | Karma článku: 8.30 | Přečteno: 126 | Diskuse

Luděk Niedermayer

Selhala Evropská komise u konfliktu zájmu pana premiéra?

Zatím se mi zdá, že ano. A je to vážné. Nejde mi vůbec o to "potrestat Andere Babiše", neboť k posouzení jeho viny či neviny se musíme dobrat doma my sami. Jde o to, zda v Unii platí pravdla vždy a pro všechny. Tedy o pr

24.4.2019 v 21:00 | Karma článku: 20.60 | Přečteno: 805 | Diskuse

Vilém Barák

Výzva: Jsme naštvaní čekáním v kolonách

Práce na silnicích musí probíhat 7 dnů v týdnu a 24 hodin denně tak jak je běžné v civilizovaných zemích. Jestliže toto nebude cílem nového ministra dopravy, tak ať raději nenastupuje do funkce a je nalezen někdo schopnější.

24.4.2019 v 20:21 | Karma článku: 18.49 | Přečteno: 464 | Diskuse
Počet článků 130 Celková karma 18.59 Průměrná čtenost 2122

Každý má právo hledat své štěstí, pokud to není na újmu jiným lidem. Vycházím ze zásady, že stát je tu pro občana a nikoliv naopak. Každý z nás má právo hodnotit, zda pravomoci vykonávané státem by nešly vykonávat lépe nebo jinak, například zda je nevrátit občanům. Neustále je třeba hledat, jak věci dělat levněji, rychleji, přesněji, prostě efektivněji.

Najdete na iDNES.cz