Proč si vážit Ruska

14. 05. 2018 15:11:27
Schválně se rozhlédněme kolem sebe. Většina z by doma nic ruského nenašla, ani tu pověstnou vodku. Snad kromě plynu ve sporáku a nafty v nádrži automobilu. Nevím ale, proč bychom měli milovat benzinku či plynojem.

Otrava Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém Salisbury nervově paralytickou látkou A 234, následné drzé výroky z Moskvy na adresu Česka ohledně její údajné výroby, okolnosti doprovázející vydání hackera Sergeje Nikulina do Spojených států, chování Miloše Zemana, který se stal bezpečnostním rizikem pro Českou republiku (podle některých politiků se stal loutkou Kremlu), to vše opětovně přitáhlo pozornost veřejnosti k Rusku. Šťastná epocha lásky, objímání a spolupráce, která nastala v roce 1989 po pádu komunismu, skončila nejpozději anexí Krymu v únoru 2014.

Minimálně od jeho záboru a po rozdmýchávání občanské války na Dombasu lžeme sami sobě. Politologové se mýlí, když tvrdí, že po krachu komunismu Rusko nemá ideologii, na níž by mohlo založit novou konfrontaci. Někteří namítají, že Rusko má Ústavu, prezidenta, politické strany, parlament....tedy nijak se neliší od jiných států. Čistě formalisticky, stejné instituce mělo i stalinistický Sovětský svaz. Současná studená válka je opětovně postavena na tradiční (carské) velmocenské rozpínavosti podepřené bludem o morální převaze Rusů, jako obránců „třetího Říma“. A my se stále tváříme, že se celkem nic neděje. Čím dříve se mezi státníky svobodného světa najde nový Winston Churchill, který oznámí spuštění železné opony, tím lépe.

V tomto konfliktu vypovídání tzv. diplomatů-špionů představuje směšné gesto, které díky existenci mnoha dalších, skrytých agentů Kreml vůbec nebolí. Je třeba vystavit účet za chování ruského státu všem jeho občanům bez rozdílu. Nejen umístit pár oligarchů na sankční seznam. Znemožněme jim na Západě studium, nabývání nemovitostí, ukládání majetku, cestování a podnikání. V současnosti studuje na českých vysokých školách 5.000 Rusů, potenciálních špiónů a pokud se učí v českém jazyce, mají to zadarmo. Vzhledem k jazykové příbuznosti jich nebude jen pár. Jestliže je většina Rusů přesvědčena o nepřátelství a prohnilosti Západu, není důvod, aby zde byli jakkoliv vítáni a my je podporovali v jejich mravní zkáze. Nebo si snad někdo myslí, že přijíždí pouze prozápadní Rusi? Západ už nesmí být rekreační zónou vlastních nepřátel, kde mohou v klidu odpočívat v mezidobí při „dobývání“ světa, nakupovat hadříčky, voňavky, módní cetky i technologie použitelné ve vojenství, dovolávat se ochrany právního státu, kterou doma nemají.

Neměli bychom jen trpně přijímat informační a kybernetické útoky Ruska. Má vlastní nespokojence, separatisty a dost vnitřních problémů, na kterých jde založit vlastní informační ofenzívu..

Vladimíru Putinovi by vznikl velký problém, kdyby jeho podporovatelé museli svůj majetek přemístit zpět do Ruska nebo do jiných rozvojových zemí, kde neplatí právní řád a mohou o něj kdykoliv přijít. Upřednostnili by i v takovém případě hru na velmocenské postavení, prestiž a status Ruska nebo osobním zájmem v podobě prospěchu dětí a bezpečí vlastního majetku? Myslím si, že to druhé je pravděpodobnější a Vladimír Putin by možná přestal být prezidentem. Určitě jde o lepší variantu než nedělat nic.

Vodítkem může být Velká Británie se svým zákonem o praní nelegálních příjmů. Jestliže nejde doložit, z jakých peněz si majitel koupil dům, může být obstaven. Nepomohou ani daňové ráje, bude povinnost prozradit konečné vlastníky, nebo hrozí až 2 roky vězení.

Rusko chce ve světě prestiž. Tu nejde získat agresivitou (to jde u domácího obecenstva zvyklého na cary, komunistické samovládce a Putina), ale pouze přitažlivostí tzv. měkké síly (kulturou, zajištěním práva...) a hospodářskými úspěchy. Kvůli snaze šířit strach se Rusku dostává pohrdání a stává se zcela logicky páriou mezinárodních vztahů. Přirozená rezistence světa vůči agresivitě Ruska je z jeho strany považována za hrozbu ve stylu "podle sebe soudím tebe". Jenže Rusům, tak jak mnohokrát v minulosti pocit příslušnosti k "velmoci" nahrazuje funkční stát. Prý Rusko musí být respektováno. A protože nic pozitivního nenabízí, respekt se má zrodit ze strachu. Zde je o "přípravě" Ruska na světový šampionát ve fotbale. Tak jak psal Richard Pipes, velký znalec Ruska a poradce prezidenta Ronalda Reagana, jeho poměry jsou odrazem patrimoniální tradici (majetek je jakoby propůjčen ze strany státu, soukromé vlastnictví podléhá zájmům politické moci, individuální svoboda není principem, na nichž stojí společnost a z toho důvodu i demokracie je pouze vnějším nátěrem), prostě kulturních vzorců. Proto se odstraněním komunismu z Ruska nestala země jako každá jiná.

Je otázkou, proč se v Česku někteří lidé zastávají Ruska. Čím jim imponuje? V podstatě nic zajímavého nevyrábí. Když pomineme suroviny, jeho export je na úrovni Belgie. Obleky, boty, kravaty, automobily, hodinky, naprostá většina věcí užívaných kremelskou elitou a oligarchy nepochází z Ruska. Ani ti Putinovi psíci nepřijeli na motocyklech Ural, které jsou dodnes podobné mašinám zanechaným wehrmachtem v bývalém Sovětském svazu za 2. WW. Snad chybí jen příprava montáže pro německý kulomet MG 34 na vozíku sajdy). Noční psíci "prijéchali" na strojích vyrobených ve Spojených státech a Japonsku.

Schválně se rozhlédněme kolem sebe. Většina z nás by doma nic ruského nenašla, ani tu pověstnou vodku, snad kromě plynu ve sporáku a nafty v nádrži automobilu. Nevím ale, proč bychom měli milovat benzinku či plynojem. Žádné davy do Ruska na prázdniny nejezdí. Střední doba dožití ruských mužů je 65 let, stejně jako před 30 lety, hluboko pod rozvinutým světem (v Česku je to 76 let, o 8 let více než před 30 lety). Vysoká úroveň ruských zbraní je produktem propagandy, byly mnohokrát poraženy v lokálních válkách třetího světa. Současná hudba, literatura, filmy, módní trendy, filozofie, etika, zásady slušného chování. Kdo kdy o něčem takovém slyšel v souvislosti s Ruskem? A pokud někdo utíká, tak z Ruska na Západ a ne naopak. Stejně tak Rusové jezdí studovat na Západ.

Máme si snad Ruska vážit kvůli vítězství v II. světové válce, která skončila před 73 lety? Zvítězil Sovětský svaz, který dnes neexistuje a Rusko si naprosto svévolně přisvojuje něco co mu nepatří. Sovětskou armádu tvořili lidé z Ukrajiny, Běloruska, Kyrgistánu, Moldavska, Azerbajdžánu, Ruska, Gruzie, Arménie, Kazachstánu, Uzbekistánu, Turkmenistánu.......

Úplné chucpe je, když obrovské ztráty Rudé armády způsobené vojenskou neschopností jejího velení a naprostým nerespektováním životů prostých vojáků, mají být dnes předmětem úcty. Proč? Ano, padlí vojáci si zaslouží úctu za své individuální hrdinství a politování za to, že byli zmrzačeni nebo padli, když je hnali nevycvičené, špatně ozbrojené, jako dobytek proti kulometům. Samotný Sovětský svaz si naproti tomu zaslouží pouze pohrdání a odsouzení pro neschopnost svého vedení, která vedla k úplně zbytečným ztrátám.

Ostatně, asi by bylo stejně lepší se k této kapitole dějin ani nevracet. Nacistická a komunistická diktatura srovnatelných zločinců, pro které byl lidský život ničím, se po několikaletém bratření a vzájemné hospodářské pomoci (do 21.6.1941) střetly v boji na život a na smrt. Rok a půl Sovětský svaz hospodářsky pomáhal nacistickému Německu ve válce se Západem a obsazoval, co si navzájem dohodli. 17. září 1939 vpadl do zad Polsku, které bylo od 1. září 1939 ve válce s nacisty. 30. listopadu 1939 napadl Finsko a to západní mocnosti zvažovali, že Sovětskému svazu vyhlásí válku. V červnu 1940 obsadil Litvu, Lotyško a Estonsko a začaly deportace (zabíjení) místního obyvatelstva. Ve stejném roce odtrhli od Rumunska Besarábii a Bukovinu.

Prostě a jednoduše, za masivní podpory Západu komunistická diktatura se stala také vítězem ve 2. světové válce. Otázka je, zda by se bez ní nezhroutila. Následně, z moci vítěze museli být všechny její zločiny zapomenuty. Všechny, tedy ty jichž se dopustila na území své říše proti vlastnímu obyvatelstvu, proti vlastním vojákům, proti vojákům a civilnímu obyvatelstvu Německa, proti civilnímu obyvatelstvu obsazovaných zemí, který bylo spojeno se znásilňováním a rabováním. Signifikantní je popis historie vzniku fotografie dobytí Reichstagu, kdy důstojník má na ruce dvoje hodinky, které byly následně retušovány. Shrnuto a potrženo, Sovětský svaz jehož následovníkem se prohlašuje Rusko, se pokusil přepsat dějiny, z půlky Evropy udělala vazaly a dalších 44 let ohrožovala jadernými zbraněmi celý svět. Ne nadarmo se říká (jako popis arogance) "chová se, jako kdyby to tady osvobodil".

Není mým cílem zde vypočítávat neúspěchy ale i neúspěchy Ruska. Většině lidí by stačilo, kdyby o něm slyšelo co nejméně, tak jako o mnoha dalších zemích. Víme, že existují, tak nějak s nimi naše firmy obchodují a to je všechno. Více vědět nepotřebujeme. Jenže Rusko svojí agresivitou, vytvářením problémů na mezinárodní scéně nám stále vstupuje do života.

Zde je třeba říci. Milý Rusové, nechceme aby nás Rusko zachraňovalo a necítím jakoukoliv potřebu v tomto směru. Stejně tak nepovažuji vaši vzdělanost, kulturu, "kultivovanost", tradice a "civilizační návyky" za něco, co by nás obohacovalo. Naopak, pro nás znamenají ochuzení a návrat k primitivismu. I když, Rusové si pořád myslí, že nám i v roce 1968 "pomáhali".

Proč jsou tedy někteří lidé fandy Ruska? Část z nich cítí potřebu myslet si a dělat opak toho, co ostatní, jsou to takoví věční puberťáci. Jestliže ve společnosti lidé souzní s NATO a Unií, usí být ze zásady proti.

Další jsou mudrlanti, kteří se domnívají, že vědí všechno nejlépe a nerozlišují etické souvislosti. Přisuzují Rusku právo dělat si kdykoliv, s kýmkoliv, cokoliv. Chtějí chvíli korektně hodnotit pana Köhna, potom zase pana Hitlera a přitom opomíjí, kde je zlo a dobro, že pan Hitler nahnal pana Köhna do plynové komory. Argumentovat údajnou snahou o vyváženost ve vztahu k Rusku je naprosto směšná. Západní země nikomu neokupují území, jako Rusko ve vztahu ke Gruzii, Moldavsku, Ukrajině, nemají vůči Kremlu územní požadavky (třeba v podobě návratu Východního Pruska, enklávy okolo Königsbergu, dnes nazývaného "pa rúski" Kaliningrad), ani (ke své škodě) s ním nevedou hybridní válku.

Nezastupitelnou roli hrají panslavisté, kteří by nejraději viděli slovanské bratry semknuté okolo Ruska i když chiméru spokojeného života pod vládou cara odhalil již Karel Havlíček Borovský. Tento názor úzce souvisí (doplňuje se a přechází v něj) se syndromem velikášství, s ruskou mentalitu postihující i některé Čechy, snahou patřit k někomu "velkému", kterého se všichni bojí. A tento pocit jsou tito lidé ochotni vyměnit za prosperitu. Jako v Rusku, budeme bydlet v zemljance a živit se chlebem, hlavně když se nás všichni obávají.

Čeští podporovatelé Putina by v jeho režimu žít nechtěli. Jestliže skřípou zuby nad tuzemskou privatizací, nevím co by říkali na ruskou verzi. Zde stát zastavil akcie lukrativních těžebních podniků za zlomek jejich ceny ve prospěch bank oligarchů, a to oproti úvěru pro státní rozpočet. Na ty úvěry poskytla (natiskla) ještě ke všemu peníze ruská centrální banka. No a potom ruští politici jakoby nechali propadnout tyto zástavy a "tadá", majetek se přesunul k oligarchům. To byla pravá loupež za bílého dne..

Obdivovatelé Ruska jsou pouze salónní rusofilové, kteří takto mstí polistopadovému režimu za své exekuce, životní prohry a nevím co ještě. Pochybuji, že pijí kvas místo coca-coly, jedí pirožky místo kuřecích křídel z KFC nebo karbanátků z Mc Donalds, poslouchají častušky místo rocku a oblékají se do rubašky místo do džínů.

Jestli mají názor, že jsou na tom špatně, v Rusku by se měli několikanásobně hůře a ještě by museli mlčet. Pokud ne, mohli by dostat nahajkou přes hřbet od jakých si "kozáků" (civilních osob oblečených do kostýmů), tak jak se v Rusku stalo módou při nedávných demonstracích.

Autor: Vilém Barák | pondělí 14.5.2018 15:11 | karma článku: 32.11 | přečteno: 1941x

Další články blogera

Vilém Barák

Spálením trenek vznikla škoda velkého rozsahu

Při zamyšlení nad argumentací, že se dá „podle hloubky, šířky, výšky, váhy, barvy, tvaru“ určit co je a co není umění, se mi vybaví scénu z filmu Pelíšky. Možná již začíná platit „na myšlení jsme tu my“.

13.1.2019 v 11:42 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 444 | Diskuse

Vilém Barák

Jsou tyhle služby dnes již normální?

V sobotu večer jsme se rozhodli vyrazit na nedělní oběd do restaurace a tak manželka zkoukla www a provedla rezervaci. Kromě toho, jednalo se o podnik, kde by jedna z dcer chtěla mít svatbu, takže se jednalo o průzkum bojem.

8.1.2019 v 19:37 | Karma článku: 40.95 | Přečteno: 5546 | Diskuse

Vilém Barák

Kolony? Kvůli neschopnosti, ziskům Kellnera a odposlechům Číňanů

I když kolony denně vytáčí obrovské množství lidí a způsobují ekonomické ztráty, o těchto novodobých "egyptských ranách" se diskutuje velice povrchně. Média nehledají příčiny a viníky, pouze informují o tom "že to zase nejede".

19.12.2018 v 13:51 | Karma článku: 41.74 | Přečteno: 5503 | Diskuse

Vilém Barák

Pomoc ano, ale za předlužování do vězení

Očištění běžných lidí od dluhů by přišlo určitě daleko levněji než 300 mld. korun. Současně je čas zpřísnit trestní zákon v části způsobení úpadku a obnovit trestný čin nenavrhnutí se do insolvence.

11.12.2018 v 13:03 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 776 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Karel Ábelovský

Agent a rezident Milouš Zemák je naší jedinou spásou!

Pro mnohé zde, to asi nebude tak velkým překvapením; ovšem to co předvedl rezident Milouš Zemák nyní, to by snad měli zaznamenat i naprosto nekritičtí a mnohdy i nepříčetní občané, a konečně by mohli pochopit, proč si ho volíme.

17.1.2019 v 23:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse

Bohumír Šimek

Prezident Miloš Zeman nectí

demokratickou dělbu moci tím nehrubším způsobem. Usiloval ovlivnit rozsudek nejvyššího soudu ve sporu Hradu s Karlovou universitou ve věci Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta prostřednictvím kancléře Mynáře.

17.1.2019 v 21:43 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 211 | Diskuse

Pavel Kalabis

Nový politický subjekt přináší naději

Konečně se vyhládlá voličská obec dočkala. LIST Jaromíra Soukupa skýtá šanci na pozitivní posun v české politice. Nechci předložit šálek stokrát vyvařeného čaje, chci se pokusit o pohled na novou stranu jinou optikou než jiní zde.

17.1.2019 v 21:05 | Karma článku: 13.00 | Přečteno: 321 | Diskuse

Tomáš Balvín

Shnilý List Jaromíra Soukupa

Konec demokracie, či pokusu o demokracii, v Čechách získal konkrétní podobu, podobu listu, listu spadlého ze stromu českého národa, pomalu hnijícího na zemi. Podobu Listu Jaromíra Soukupa.

17.1.2019 v 20:37 | Karma článku: 17.51 | Přečteno: 415 | Diskuse

Petr Burian

Zaplácnutí

S nástupem informační dálnice zvané internet se příjem poznatků turbo znásobil a tím vzniklo částečné vědomostní vakuum. Nikdo si nechce přiznat, že jeho mozek šlape jen na dva válce. Potřebuje rychlonázor. Takové zaplácnutí.

17.1.2019 v 18:23 | Karma článku: 10.10 | Přečteno: 144 | Diskuse
Počet článků 116 Celková karma 26.91 Průměrná čtenost 2266

Každý má právo hledat své štěstí, pokud to není na újmu jiným lidem. Vycházím ze zásady, že stát je tu pro občana a nikoliv naopak. Každý z nás má právo hodnotit, zda pravomoci vykonávané státem by nešly vykonávat lépe nebo jinak, například zda je nevrátit občanům. Neustále je třeba hledat, jak věci dělat levněji, rychleji, přesněji, prostě efektivněji.

Najdete na iDNES.cz