Proč být vděčný Rusku za činy Sovětského svazu?

16. 05. 2019 13:39:07
V dnes již neexistující Rudé armádě sloužili příslušníci patnácti dnes samostatných států. Rusko bylo pouze jedním z nich. Určitě nemá monopol na nějaký vděk či oslavy konce 2. světové války. Chlubí se něčím, co mu nepatří.

Sovětský svaz prohrál studenou válku, ale sovětskou propagandu nikdo neporazil a tvoří základ pro ruské vlivové operace všeho druhu ....napsala BIS ve své veřejné zprávě za rok 2017.

Součástí této propagandy jsou oslavy konce 2. světové války, jejichž schéma „Sovětský svaz za obrovských obětí porazil fašistické Německo“ se za 74 let změnilo pouze kosmeticky. Posunulo datum státního svátku z 9. na 8. května, nebojovalo se již proti fašismu (jde o propagandistický výraz, aby nebylo zřejmé, že se střetl socialistický Svaz sovětských socialistických republik a národně-socialistické Německo), ale nacismu a místo zaniklému Sovětskému svazu máme být vděčni Rusku. Přitom jde o naprostý nesmysl. V této logice bychom měli být také neskonale vděčni gruzínskému lidu, že z jeho lůna vzešel Josif Vissarionovič Džugašvilli, který dovedl Sovětský svaz k vítězství nad nacismem.

V dnes již neexistující Rudé armádě sloužili příslušníci patnácti dnes samostatných států, a to Ukrajiny, Běloruska, Moldavska, Arménie, Gruzie, Azerbájdžánu, Uzbekistánu, Kazachstánu, Turkmenistánu, Tádžikistánu, Kyrgystánu, Litvy, Lotyšska, Estonska. Rusko bylo pouze jedním z nich. Na území Československa bojovali také vojáci Rumunska a Spojených států. Rusko tedy určitě nemá monopol na nějaký vděk a oslavy konce války a jestli něco takového požaduje, chlubí se něčím, co mu nepřísluší. Miloš Zeman proto mohl letos navštívit třeba do Kyjev nebo Bukurešť.

Rudá armáda utrpěla obrovské lidské ztráty a stejně obrovský má být náš dluh (opět zdůrazňuji, k někomu, kdo neexistuje). Jednotliví sovětští vojáci jsou hodni úcty za své hrdinství, zmrzačení nebo smrt. Příčinou hekatomb mrtvých však byla neschopnost a brutalita komunistických vládců Sovětského svazu i jeho vojenského velení spolu s barbarským způsobem vedení války. A to si obdiv a vděk určitě nezasluhuje. Ano, Sovětský svaz nesl největší tíhu bojů, ale odvozovat z poměru vojenských ztrát Rudé armády a západních spojenců, že sovětský člověk byl více hrdinský, obětavější a víc se zasloužil o vítězství, tak to je nesmysl. Jestliže jednotky NKVD hnaly před sebou nevycvičené a nevyzbrojené vojáky proti kulometům (kdo neútočil byl střelen do hlavy) s jedinou taktikou, že Němcům dojdou náboje, tak si tyto ztráty zaslouží obdiv?

Kdyby Rusko nemohlo pro své hybridní akce zužitkovávat „osvobozovací“ veteš sovětské propagandy, bylo by mu nejspíš stydno vracet se k této kapitole dějin. Od podpisu paktu Ribbentrop-Molotov 23. srpna 1939 až do 21. června 1941 Sovětský svaz vzorně plnil úlohu spojence nacistického Německa ve válce se Západem a společně porcovali Evropu. 17. září 1939 vpadl do zad Polsku, které se od 1. září zoufale bránilo právě Německu. 30. listopadu 1939 bez vyhlášení války, kterou zahájil bombardováním civilních měst, zaútočil na Finsko, za což byl vyloučen ze Společenství národů. V červnu 1940 obsadil Litvu, Lotyško a Estonsko a ve stejném roce odtrhl od Rumunska Besarábii spolu se Severní Bukovinou. Na dobytých územích se ihned rozběhly deportace a represe. Stačí si připomenout katyňský masakr, povraždění 25 000 zajatých polských důstojníků a intelektuálů. Během jednoho roku „vlády“ Sovětského svazu bylo z Pobaltí odvlečeno do gulagů nebo popraveno statisíce jejich obyvatel. Sovětský svaz se měl stát čtvrtým členem Osy a dobývat britské impérium (Technet)

V červnu 1941, obě diktatury vedené naprosto srovnatelnými zločinci, zahájily boj na život a na smrt. Za masivní podpory Západu, který proti čertu uzavřel spojenectví s ďáblem, se Sovětský svaz stal jedním z vítězů 2. světové války. Bez zbraní a surovin dodaných hlavně do konce roku 1942, by ji zřejmě prohrál (Americká válečná pomoc Sovětskému svazu). Ale kdo se ptá vítěze? Zločiny proti vlastním lidem, znásilňování a rabování na obsazovaných územích, a to včetně Československa, musely být zapomenuty. Dodnes se říká "chová se, jako kdyby to tady osvobodil". Ve snaze relativizovat násilí Rudé armády se na dezinformačních webech objevují propagandistické články obviňující armády západních spojenců z týchž zločinů a v témže rozsahu. Naprosto příznačná je neretušovaná fotografie vojáka vyvěšujícího vlajku na dobytém Reichstagu, který má na rukou dvoje hodinky. Jestliže se dnešní Rusko hlásí k odkazu Sovětského svazu, tak je to děsivé.

Sovětský vůdce Josif „Stalin“ Džugašvili žádné ideály neměl. To co nazýváme osvobozením Československa, bylo vedlejším produktem zápasu mezi nacismem a komunismem. Porážka Třetí říše představovala naprosto dokonalou záminku k obsazení Evropy. Signifikantní bylo v roce 1944 vyhlášení války Bulharsku a jeho obsazení Sovětským svazem, a to i když proti němu nebojovalo.

Nastala 8. května skutečně svoboda, aby šlo mluvit o osvobození? Jak pro koho a jak k čemu. Totalita se nedostavila až 25. únorem 1948. Ihned po skončení války byly obratem ukradeny (tzv. znárodněny) doly, hutě, banky a jiné velké podniky, došlo k likvidaci nepohodlných politických stran, začalo vyhánění 3 mil. německy mluvících Čechů doprovázené vraždami, znásilňováním a konfiskací soukromého majetku, vypuklo zatýkání ruských předválečných emigrantů. Německý nacismus byl 8. května poražen, nahradilo jej české nacionálně socialistické bezpráví, které plynule přešlo v roce 1948 do komunistické diktatury.

(vyšlo v Lidových novinách 15. května 2019)

Autor: Vilém Barák | čtvrtek 16.5.2019 13:39 | karma článku: 20.48 | přečteno: 638x

Další články blogera

Vilém Barák

Rovnost v útrobách strojů

Příkladem Golema utrženého z řetězu představuje rezidenční parkování v Brně. Vyvolená skupina získala parkovací privilegium a celé „hlídání pořádku“ probíhá skrytě, v elektronických obvodech. Nikdo neví, jak je s údaji zacházeno.

17.7.2019 v 14:48 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 429 | Diskuse

Vilém Barák

Dálniční síť patří k vojenské výzbroji

Neschopnost opravovat dálnice snižuje kvalitu života občanů a ohrožuje bezpečnost Česka i našich spojenců. V souvislosti s průjezdem amerického konvoje je dobře, že české dálnice se se staly ostudou probíranou v centrále NATO.

10.6.2019 v 13:15 | Karma článku: 17.91 | Přečteno: 496 | Diskuse

Vilém Barák

V každé obci jiné právo

Máme zákony, není však nikdo, kdo by je průběžně vymáhal. Takže v každé z více jak 6200 obcí platí jiná pravidla. Velice to připomíná středověk, kde každý feudál na svém území uplatňoval vlastní právo

3.6.2019 v 12:09 | Karma článku: 12.27 | Přečteno: 494 | Diskuse

Vilém Barák

Kdo kryje toky peněz okolo Velké ceny Brna?

Nikdo nemá zájem odkrýt karty ohledně peněz pro Velkou cenou Brna. Předchozí garnitura ve vedení města obsazená ANO, současná garnitura ODS, ministerstvo školství vyhazující milióny z našich daní ani jediní spravedliví Piráti.

29.5.2019 v 14:55 | Karma článku: 27.32 | Přečteno: 1145 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Marie Kolářová

Kdo má dostat přes držku

„Čtrnáctileté děti protestující proti změnám klimatu by měly dostat přes držku. Stávkují za něco, čemu nerozumí,“ zhodnotil aktivitu mladých Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.

18.7.2019 v 11:38 | Karma článku: 10.25 | Přečteno: 334 | Diskuse

Ladislav Cihlář

dítě je naším prezidentem, jeho hračkou je národ

Jméno našeho prezidenta se začíná skloňovat ve všech pádech. Zasahuje do chodu našeho státu, jako by byl jeho vládcem. Ztrácí kontrolu nad sebou.

18.7.2019 v 11:20 | Karma článku: 13.16 | Přečteno: 177 | Diskuse

Bohumír Šimek

Ursula von der Leyen

Zvolili jsme si novou předsedkyni evropského parlamentu. Vnímám ji jako moudrou, hluboce lidskou ženu, vstřícnou k životu, všem lidem a k funkční Evropské unii. Lepší jsme snad ani zvolit nemohli!

18.7.2019 v 10:24 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 363 | Diskuse

Petr Máj

ČSSD odhalena!

Aneb "všechno je jinak", jak s oblibou říkával Jan Werich. Také by ale mohlo jít o pouhé zamyšlení nad tím, kam až může zajít lidská nenávist.

18.7.2019 v 9:34 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 400 | Diskuse

Jan Dvořák

Osudový konec července. Řítí se oranžoví ministři do záhuby?

Červenec se přehoupl do druhé poloviny a nemilosrdně se přibližuje ke svému konci, kdy na politické scéně by mělo dojít k rozuzlení drásavého dramatu s výměnou ministrů kultury.

18.7.2019 v 9:17 | Karma článku: 10.43 | Přečteno: 165 | Diskuse
Počet článků 135 Celková karma 19.02 Průměrná čtenost 2089

Každý má právo hledat své štěstí, pokud to není na újmu jiným lidem. Vycházím ze zásady, že stát je tu pro občana a nikoliv naopak. Každý z nás má právo hodnotit, zda pravomoci vykonávané státem by nešly vykonávat lépe nebo jinak, například zda je nevrátit občanům. Neustále je třeba hledat, jak věci dělat levněji, rychleji, přesněji, prostě efektivněji.

Najdete na iDNES.cz