Analýza reakce státu na COVID-19

Motto: V oceánu vybuchla bomba obrovské ničivé síly. Svět má do týdne zmizet pod vodou. Papež vyzývá k modlitbám, americký prezident k nákupu zbraní. Hlavní rabín prohlásí: „Máte sedm dní, abyste se naučili se žít pod vodou".

Něco jde předvídat, nelze se ale dopředu připravit na všechny eventuality. Vždy jde o „zbrojení“ na minulé války. V krizi je nejdůležitější schopnost improvizace, iniciativa, týmová spolupráce. Právě reakce státu, mám na mysli politiků i všech jeho obyvatel, rozhoduje v takové situaci o úspěchu nebo alespoň minimalizaci škod.

Česko není žádným premiantem v boji s koronavirem (dále také C-19), aby všichni srazili podpatky a v němém obdivu mlčeli. Některé země měly vyšší počet nakažených (na milion obyvatel) než Česko (765), a to Itálie 3649, Španělsko 4841, některé ale mají nižší počet, jako Chorvatsko 537, Černá Hora 521,  Bulharsko 284, Řecko 254.

https://archiv.ihned.cz/c1-66762680-nejen-jadran-pro-cechy-se-letos-muze-otevrit-i-recko-ci-thajsko

Takže nějaké "..podívejte, jak to dobře dopadlo oproti jiným", není na místě.  Česko nemá žádný glejt na chytrost nebo prvenství v přijímaných opatření. Itálie zavedla plošnou karanténu 8. března 2020, v Česku se tak stalo až 16. března 2020, kdy bylo zřejmé právě na příkladu Itálie, co si v nastalé společenské situaci (strachu) může stát dovolit.

Stejně tak diskusi o počínání vlády nejde odmítat frázemi jako „po bitvě je každý generál“, zvláště, když problémy, na něž je poukazováno se neobjevily v křišťálové kouli, ale jsou reálné a stále existují.

V podstatě v Česku žádná epidemie, pandemie pandaviru nebyla.

https://www.idnes.cz/technet/veda/koronavirus-v-cr.A200521_094935_veda_mla

Tato analýza není vedena snahou někoho politicky ukřižovat a autor si ani nechce hrát na toho, který všechno věděl dopředu. Hodně věcí bylo ale naprosto zřejmých z minulosti. Negativní jevy popsané v textu jsou běžné při všech krizových událostech a ve všech historických dobách, ať se jedná o války nebo přírodní katastrofy. Záleží jen na těch, kterým byla svěřena moc, zda problémy budou předvídat, eliminovat, zda jsou přístupni poznatkům historie, minulým zkušenostem, jak delegují svoji moc (pravomoc), zda jsou schopni motivovat, vést a řídit a s jakou invencí se zhostí svého úkolu. A také jestli se poučí nejen oni, ale v rámci kolektivní paměti my všichni.

Sled událostí od začátku roku 2020 lze považovat za cvičení na skutečné krize, kdy by se země stala cílem vojenského útoku nebo přišla epidemie s mortalitou 10-30 procent.

Mezi měkčí hrozby podobného druhu jde zařadit výpadek dodávek elektrické energie nebo zemního plynu v zimních měsících. Člověk rozumný by měl být schopen vyhodnotit, co udělal špatně a co je nejdůležitější, vzít si z toho ponaučení.    

Zpráva je psána s doporučeními pro dobu minulou, což nevylučuje, že potřeba něco vykonat je stále aktuální.

Absence informací ze strany vlády o ustavení zmíněných týmů a přijetí některých opatřeních je pro mě důkaze neřízení procesů v u popsaného problému a neprovedení určitých opatření nebo zjištění. 

V textu nejsou rozebírána vládní karanténní opatření a jejich uvolňování ani "ekonomická" opatření, tj. odpouštění, dotování, rozdávání, půjčování, zaručování atd. 

Identifikace a vyhodnocení hrozeb

Nejpozději v lednu 2020 začala eskalovat situace v Číně, resp. provincii Wu-chan, což bylo zpravodajsky pokrýváno světovými médii. Bez ohledu na případné snahy čínského režimu zkreslovat informace, bylo zřejmé, že se něco děje. Uzavření města Wu-chan a rozsáhlé epidemiologické opatření čínské vlády ukazovaly na závažnost problému. V Číně se nacházeli čeští turisti, pracovníci českých i zahraničních firem, vědci, ale i naturalizovaní Češi se zázemím v místě, kteří mají místní partnery, tedy i přístup do rodin a tím i ke zprávám z první ruky.

Jak upozornila BIS na konci prosince 2019, Čína také začala po celém světě skupovat zdravotnické ochranné prostředky (dále jen ZOP).

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nakup-rousek-vlada-podcenila-varovani-pritom-dostala-z-vice-stran-93051

Takže pokud vláda nevyhodnotila v mediální informace jako snahu Číny záměrně vystrašit svět, bylo na čase zpozornět. Stačilo vypsat sázky, např. kdy bude detekován první případ C-19 na území Česka… a touto peněžní motivací popohnat informační toky (jde o postupy použité Spojenými státy v případě terorismu).

Virulenci COVID-19 byla zřejmá z šíření nákazy na výletní lodi Diamond Princess, která se nacházela v karanténě v japonské Jokohamě od 19. února 2020.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/na-vyletni-lodi-v-jokohame-se-nakaza-nezadrzitelne-siri-40313276

Šlo o epidemiologický experiment v přímém přenosu, vysílaný do celého světa. Jako suchozemci nemáme znalosti postupů v lodní dopravě, a proto se zde hodí zopakovat, ale v jiné souvislosti než obvykle, jednu zásadní informaci.

„Slovo karanténa pochází etymologicky z italského slova quaranta (čtyřicet); označení období 40 dnů, po kterou byli na lodích izolováni nemocní bez možnosti vrátit se ke břehu……. Tuto proceduru aplikoval od 70. let 14. století Dubrovník, který se tak bránil proti moru. Stejný postup začaly o něco později využívat i Benátky, Janov, Pisa nebo Marseille“ (https://cs.wikipedia.org/wiki/Karanténa)

Epidemiologická opatření v lodní dopravě, i když se jim tak v minulosti neříkalo, jsou propracována na základě několika set let zkušeností. Jestliže ani za těchto podmínek, pokud tedy nepřipustíme, že lodi Diamond Princess velel úplný lempl, se nepodařilo zabránit šíření nemoci, bylo jasné, že C-14 má vysokou virulenci.    

Z toho šlo odvodit, že k zastavení nákazy bude potřeba něco více než zákaz návštěv v nemocnicích. 

Doporučení:

1)   informační vytěžování krajanů v místě, turistů a všech osob pohybujících se v daném státě,

2)   získávání informací je pěkná věc, ale musí být dávány do souvislostí s dalšími díly skládačky a vzniklý obraz interpretován ve formě doporučení; je nutné zřízení analytického týmu uvnitř BIS s úkolem navrhovat dalším postupy (aktivace v případě detekce nebezpečí),

Nedostatek veřejných informací o připravenosti státu

Při pravidelných interpelacích v Poslanecké sněmovně dne 28. ledna 2020 se poslanec Bohuslav Svoboda ptal:  

"Jaké lůžkové kapacity má Česká republika připravena pro případ většího počtu pacientů s podezřením na infekci koronavirem? Máme nachystaný dostatečný počet zdravotních pomůcek, ochranné oděvy, dezinfekce, masky atd.? Máme dostatek personálu, který je připraven na možné nenadálé situace? Jaký bude postup v případě rozšíření viru do okolních zemí? A jaký postup bude v případě rozšíření České republiky? Jak budeme vychytávat rizikové cestující a návštěvníky? Jak jsme připraveni na to, že ten virus mutuje?" ptal se mimo jiné Svoboda.

K mikrofonu přišel ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který tvrdil, že"všechny orgány ochrany veřejného zdraví jsou v plné pohotovosti, všichni vědí, co mají dělat." Vysvětloval také, že v Česku je Národní referenční laboratoř, která funguje a má dostatečné kapacity. "Nemyslím si, že je něco, co bychom zanedbali nebo že bychom nebyli na něco připraveni," uvedl ministr.

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/nemam-radost-ze-jsem-byl-prvni-rika-poslanec-ods/r~fbf5831c654011eaaabd0cc47ab5f122/

Krizová opatření na počátku března 2020 (1. března byl diagnostikován první nemocný koronavirem) začínala v Česku se zásobou 10 000 kusů respirátorů (stačí na 2 dny normálního provozu) a běžnými zásobami ZOP ve zdravotních zařízeních.

Neznalost objemu zásob v Státních hmotných rezervách (SHR) a ujišťování o připravenosti státu ze strany politiků, to vše paralyzovalo vlastní přípravy firem i jednotlivců, aktivaci nákupních kanálů, hledání nových dodavatelů, způsobilo ztrátu času na změnu nebo zvýšení kapacity výroby ZOP domácích firem.

Mezi citlivé a tím i utajované informace jistě nemusí patřit objem zásob roušek, respirátorů, ochranných obleků a gumových rukavic.

Doporučení:

1)   Dostupnost informací o objemu zásob v SHM

2)   Dostupnost informací o celkovém objemu zásob potřebného materiálu v době krizového stavu – je nutné provedení krizové inventarizace (viz kap. Distribuce ZOP)

Krizové řízení

Vyhlášení krizového stavu bylo navrženo na jednání vlády 2. března 2020, ale toto bylo odmítnuto a došlo k tomu až 12. března 2020. Tímto si vláda znemožnila 10 dnů nakupovat ZOP ve zrychleném režimu bez svazujících výběrových řízení.

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/hamacek-koronavirus-nouzovy-stav-vlada-cssd.A200302_111607_domaci_remy

Vyhlášení krizového stavu neznamená, že jsme v krizi a krize může probíhat i bez krizového stavu, což se také následně potvrdilo.

Bez ohledu na to, zda došlo nebo nedošlo k formálnímu vyhlášení krizového stavu je nutné určit strategii, z toho odvodit prostředky a postupy na její prosazení a rozpracovat ji do jednotlivých segmentů (úkolů), jejíž řízením (odpovědností za ně) jsou pověřeni konkrétní lidé a jim podléhající týmy.

Je zásadní rozdíl mezi politickým a odborným rozhodováním a politik musí umět delegovat řešení problémů. Je naivní se domnívat, že týmy krizového řízení (pokud se nejdná o pouhé vylití vesnického potoka z koryta) budou fungovat výhradně na základě běžné struktury státní správy. To že je někdo ve státní správě neznamená, že je tím nejlepším. V těchto situacích musí být požádáni o pomoc právě ti nejlepší manažeři nebo poskytnuta mocenská podpora (zaštítění) ad hoc týmům vzniklým zdola. V určité fázi proto úředníci plní servis těmto týmům a jsou podřízeni vedoucím týmů.

Viděli jsem ale mnoho důkazů nahodile vzniklých skupin, jejíž spolupráce se státem v průběhu času uvadala, tak jak nabývaly vrchu znechucení nad obvyklými postupy státní správy.

Doporučení:

Doplnění služebního zákona, že v případě krizového stavu nastupuje možnost na přechodnou dobu jmenování do funkce a pověřením plnění nějakého úkolu osob i mimo státní správu.

Identifikace problémů

Základem krizového řízení je stanovení postupů k plnění určité strategie, identifikace budoucích „úzkých hrdel“ v kapacitách a jejich hledání způsobů pro jejich „rozšiřování“.

Státem vyhlášenou strategií bylo eliminovat šíření C-19 v populaci, rozložit nákazu v čase tak, aby zdravotní kapacity dokázaly zvládnout množství nemocných.

K tomu je nutné:

1)   vyhledávat nemocné (testování),

2)   chránit zdravé,

3)   udržet, posílit kapacitu zdravotnictví v oblastech:

a)   personální (ochrana zdravotníků před nákazou).

b)   hardware (plicní ventilátory, přístroje, lůžka, vybavení….).

Testování

Trvalo tři týdny od prvního diagnostikovaného nemocného (od 1.3. do 21.3.2020), než byla upuštěna myšlenka testovat pouze pomocí laboratoře s certifikací ISO a byly přizvány všechny laboratoře (i soukromé) a využita hlavně kapacita pracovišť Akademie věd a vysokých škol. V průběhu celé koronakrize, dodnes se nepodařilo tuto kapacitu celou využít.

V akademické obci panuje z tohoto důvodu rozladění, protože laboratorní provozy byla upravovány pro práci s infekčním materiálem a dnes se zjišťuje, že šlo o plýtvání penězi, časem, iniciativou lidí.

K testování jsou potřeba:

a)   přístroje

b)   chemikálie, manipulační přípravky

c)   personál

d)   odběrové kity

e)   řízení odběrů

Vláda zvolila rétoriku „války s C-19“, ale o víkendu se jaksi neválčilo. To dokazují propady („zuby“) na grafu počtu testů o víkendech a ve volných dnech.

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19

Laická protiargumentace zní, že si lidé potřebují odpočinout, což ale to zase nesouzní s „válečnou“ rétorikou politiků. Ve válce se totiž neodpočívá. Ministr zdravotnictví dokonce zlehčoval zastavení odběru vzorků na některých místech, ke kterému došlo z důvodu nedostatku materiálu (problémům distribuce).

Pokud se vede „válka“ nelze argumentovat nutností víkendového odpočinku. Tak jako v nemocnicích pomáhali medici (i přes víkendy, protože nemocní nebyli odesíláni v tyto dny domů), pro posílení laboratorního personálu byli k dispozici studenti biochemie, farmacie a další vhodných oborů.

Tým testování měl ověřit a popsat počet kusů a kapacitu přístrojů, spotřebu,  zásoby a zaměnitelnost chemikálií, manipulačních přípravků a odběrných kitů pro jednotlivé přístroje.

Na základě těchto zjištění se měla sdílet testovací kapacita, hledat substituty potřebného materiálu, přesouvat jejich zásoby a posílit nejvíce efektivní testovací místa.  Nic takového se nestalo.  

Vyhledávání nakažených

Zhruba 6 týdnů trval rozjezd tzv. Chytré karantény, mimochodem myšlenka nikoliv státu, ale aktivistické (nestátní) skupiny Covid19Cz, která havarovala na nepružnosti státu, resp. odporu hygieniků.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/malo-se-testuje-vubec-nevyuziva-technologie-chytra-karantena-drhne-98911?seq_no=2&source=hp&dop_ab_variant=327500&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

 Zde je popis jednoho z autorů tzv. chytré hygieny a současně člověka, který se ocitl v jejím "soukolí" protože byl pozitivní.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/mam-covid-pise-sef-seznamu-vysledek-testu-se-ztratil-117393#utm_content=ribbonnews&utm_term=chytr%C3%A1%20karant%C3%A9na&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Řízení odběrů

Nad organizací testování jako by se nikdo nezamýšlel, co zřejmě bylo největší kapacitní překážkou zvyšování počtu vyšetření. Nikoliv nedostatek přístrojů, ale problémem byla a je organizace.

Docházelo odkládání testování i o týden. Pokud někdo nepřijel ze zahraničí, pravidla zněla, ležet doma, test netřeba. Ano, testován nikoho nevyléčí. Jenže  partneři chodili dál do práce, a jestli to měl jeden z rodiny, s velkou pravděpodobností to mají i ostatní. Odmítnutím testování při příznacích respiračního onemocnění stát sejmul z partnerů odpovědnost za případné šíření nákazy.

Nepodařilo se standardizovat administrativní postup, žádanky k vyšetření šly zároveň fyzickou i elektronickou formou. Kdo prodělal vyšetření třeba ve FN Brno, tak v odběrovém stanu mohl spatřit sestru, která psala údaje vyšetřovaného na papír. A určitě nešlo od doznívání následků hackerského útoku na počítačovou síť FN Brno.

Tento chaos snižoval „dodávku“ vyšetřovaných v čase i množství, tedy i počet vyšetření, zpomaloval činnost systému a proto také vznikaly dlouhé čekací fronty.

Že si stát neváží času občanů (byrokratický názor „však počkají“ praktikovaný např. při opravách silnic a dálnic) je obecně známá věc. Daleko horší bylo vyvolávání pohybu potenciálně nakažených mimo bydliště (z důvodu nutnosti opakovaně přijet k odběru kvůli frontám, zahlcení míst) a v některých případech mohlo dojít i k odrazení od vyšetření.

„Ústavu molekulární genetiky vyvinul internetovou databázi Coronabase, která umožňuje elektronickou registraci vzorků a dále i jejich sledování až do samotného vyhodnocení…….

Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Už nyní tam dohromady s Ústavem mikrobiologie testují až 600 vzorků denně. K odbourání papírových žádanek, které je při práci brzdí, vyvinuli systém CovIT“.

https://archiv.ihned.cz/c1-66749760-ustav-je-pripraveny-na-stovky-testu-denne-vzorku-mu-ale-chodi-jen-desitky

Stát po výše uvedených pracovištích nepožádal o zpřístupnění těchto nástrojů IT. Nejsou informace o centrálním objednávání ani používání jednotných databází pro sledování vzorků.

Teprve 5.5.2020 přišla informace o nabídce interaktivní mapy na stránce ministerstva zdravotnictví, která ukazuje polohu odběrního místa někdy ve velice rozlehlých nemocničních areálech, zda jsou vyšetřování samoplátci a kde je možné se objednat atd.

Zajištění ZOP

Jak už bylo řečeno, stát vstupoval do krize s 10 000 kusy respirátorů ve SHR a s komerčními zásobami (co kdo nakoupil pro běžný provoz) ZOP ve zdravotnických zařízeních, u ministerstva vnitra (policie, hasiči, celníci) možná výjimečně v sociálních zařízeních.

a)   dovozy

Čína v tu dobu vykoupila (a to skrytě, i přes prostředníky) zásoby ZOP ve světě a k časovému posunu koronakrize nezbývalo, než začít nakupovat od ní.

Je ale nepochopitelné, že nákupy Česka neprobíhaly z jednoho místa, že mezi sebou „soutěžila“ ministerstva vnitra a zdravotnictví. Slovo soutěž evokuje něco pozitivního, zde šlo o stupidní systém dvoukolejnosti. Vše vedlo ke složitosti z pohledu hlídání kvality, prověřování certifikátů a organizování distribuce. 

Jak se ukazuje, ministerstvo zdravotnictví bylo náchylnější nakupovat čínské ZOP od českých firem (které nemají výrobní kapacitu, nikdy se ZOP nebo podobným materiálem neobchodovaly), jsou osazeny evidentně „bílými koni“ nebo nedohledatelnými majiteli v daňových rájích. Jde o ukázkový případ „válečné šmeliny“, kterého se měl stát vyvarovat. Doufejme, že za toto někdo půjde „sedět“.   

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vojtechovi-dodali-repiratory-za-12-miliardy-pripravena-schranka-rika-o-firme-expert-100159?seq_no=4&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

b)   domácí výroba

Ještě 27.března v krizovém štábu nebylo řešena soběstačnost Česka v ochranných pomůckách.

https://denikn.cz/325554/kudy-ven-ze-zavislosti-na-cine-spocitali-jsme-zda-cesko-boj-s-nakazou-muze-zvladnout-bez-cizi-pomoci/?cst=5fee1d0fd8e42b47ea35a8b482ea2790bfb9be9f

Teprvev pondělí 30.3.2020 (30 dnů po identifikaci prvního nemocného v Česku) vznikla pracovní podskupina, která se měla zabývat dodávkami ochranných pomůcek domácí výroby a další 3 dny, do 3.4.2020 trvalo, než byly osloveny domácí firmy.

O úrovni spolupráce s domácím průmyslem nemá veřejnost žádné informace, takže je zřejmě nulová.

Do veřejného prostoru je vtlačován mýtu, že dodávky ZOP nebyly české podniky v požadovaných obrovských objemech a krátkém čase schopné splnit. Zde chybí relevantní údaje a hodnověrné analýzy ze strany státu, že tomu tak opravdu bylo či je. Pokud vláda s firmami nejedná, není ochotna garantovat výši odběrů, poskytnout záruky, těžko očekávat harmonickou spolupráci.

Situaci, kdy byl přehlížen domácí průmysl, jde přirovnat k válce, kdy náboje a vybavení armády bude dováženo od (ne)přítele (a totalitní Čína není přítel) a domácí výroba bude ignorována. Jde také o psychologický podtrh vůči českým podnikatelům i veřejnosti.  

Signifikantní byl přístup státní moci v případu firmy Žufánek, která vyrobila a darovala desinfekční gely pro dětské domovy a obecní úřad. Neměla povolení a tak byla „zakleknuta“ celní správou.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zufanek-i-vyrobci-whisky-uz-delaji-dezifekci-v-cesku-se-povoleni-nedockate-95874

Lihovary obecně čekali 14 dnů na udělení výjimky umožňující vyrábět desinfekční prostředky.

Další příklad spolupráce s domácím průmyslem:

„Vláda by podle slov Andreje Babiše mohla finančně podpořit společnost, která pomocí 3D tisku vyrábí a zdarma rozdává ochranné štíty do nemocnic. Jedná se o společnost Průša Research 3D Printers, která už rozdala za čtrnáct dní 40 tisíc štítů a dalších 120 tisíc jich čeká na umístění.

„Samozřejmě že je můžeme podpořit, ale musí se na nás obrátit, ne jen něco říkat do médií,“ odpověděl Právu na dotaz, zda by vláda firmu podpořila, premiér Andrej Babiš“.

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/rozdavaji-zdarma-stity-stoji-je-to-150-tisic-denne-vlada-jim-prislibila-podporu-40319721?seq_no=8&source=hp&dop_ab_variant=327511&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

Jak příznačné a přízračné. Celé Česko ví, že Průša vyrábí a rozváží štíty, ale místo návštěvy vládních představitelů a poděkování se slzami v očích, si má firma podat žádost k úhradě.

Distribuce ZOP

Distribuce ZOP probíhala do určitého období také dvojkolejně, nepodařilo se prosadit (což je problém rozhodování) a zřídit jednotný (což je problém řízení) systém zásobování.

Stát v zběsilém úprku před médii a veřejným míněním rval pod tlakem do záchranného systému ZOP. Samozřejmě, aniž by věděl, kdo má kde kolik roušek, obleků, brýlí, štítů a respirátorů (a jakých tříd) a také, aniž by se někdo zabýval jejich potřebností na daném místě.

Prostě ministerstva a kraje „něco, někam“ rozvážely, ale ti, co jsou zásobováni, natož veřejnost, do způsobu distribuce neviděla. Přehled o zásobách, co kde je a v jaké kvalitě, chyběla. Tak jako po každé válce nebo jiné krizi se ukázalo (ukáže), že část:

1)   nedostatkového materiálu si odklonili ti, co jej vůbec nepotřebují (a s respirátorem třídy FPP3 chodí jako s módním doplňkem, resp. znakem sociálního statusu),

2)   bude bezúčelně ležet v centrálních skladech, ordinacích, služebnách (protože nikdo neví, co a kdy z centra dodají nebo zda vůbec dodají)

3)   se prostě rozkrade (ve volném oběhu se objevily jak dezinfekční prostředky a rukavice, tak i respirátory.

Ad 1) „Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nafasovalo z kontingentu nakoupeného českou vládou v Číně celkem 14 tisíc respirátorů a 10 tisíc roušek. Správa železnic (SŽ) dokonce 25 tisíc respirátorů a 50 tisíc roušek“. (Jiří Pšenička, Seznam Zprávy, 25.3.2020). I šéfové některých stavebních firem měli s využitím těchto prostředků morální problém, protože chyběli ve zdravotnictví........

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/40-tisic-respiratoru-z-ciny-slo-na-dalnice-a-zeleznice-lekare-to-prekvapilo-95516

Doporučení:

1) inventarizace zásob,

2) zřízení průhledného systému zásobování (naprogramování aplikace).  

Testování ZOP (ověřování shody)

V každé krizi se objeví lidé, kteří na ni chtějí vydělat. Vojáci v minulosti pochodovali do války v botách s podrážkami z papíru, v granátech chyběla výbušná náplň, masové konzervy obsahovaly piliny….Tak bychom mohli pokračovat.

Záleží na schopnosti státní struktury tyto spády potlačit. Na problém bylo zaděláno samostatnými nákupy ministerstva zdravotnictví a vnitra. U ZOP se vyžadují evropské certifikáty, takzvané „CE certifikáty shody“ (dále jen CE). Dokumentace k nakoupeným ZOP je ale nečitelná, netýká se dotyčného výrobku, není vůbec „CE certifikátem shody“, ale ozdobným „lejstrem“ a některé certifikáty jsou úplně padělané.   

Samozřejmě, a to je třeba zdůraznit, že CE vůbec nezaručuje kvalitu a předpokládané parametry, pokud se neshoduje výrobek certifikovaný a dodávaný. 

Ihned při zahájení nákupů měl vzniknou tým pro testování ZOP (ověřování parametrů) spojené s ukládáním vzorků dodaných výrobků. Právě z preventivních důvodů, aby všichni věděli, že se zpětně bude vyvozovat odpovědnost za podvodné dodávky. I když, pochybuji, že bílí koně si s nějakou budoucností lámou hlavu.

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rousky-respiratory-black-consulting-david-snasel-cina-certifikat-evropska-unie.A200508_135753_domaci_vlc

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nakupni-horecka-s-respiratory-konci-vlada-ma-problem-s-certifikaty-104695#seq_no=4&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=6qwn5DocUbK-202005101847&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=

Selhání spolupráce, solidarita s ostatními

Zdrojem problémů při překonávání koronakrize a dnes při přechodu do normálnosti byla a je absence společného postupu nejvyšších představitelů a ministrů členských států Unie. Ano, ti selhali každý zvlášť a všichni dohromady.

Rada Evropské unie ani Rada ministrů se nesešla (fyzicky ani virtuálně) ohledně sdílení zásob zdravotnického vybavení, lékařských kapacit ani sladění karanténních opatření. Veřejnost v celé Evropě, čest výjimkám, propadla hysterii a donutila politiky jednat sobecky, až zvířecky. Jednotlivé státy si místo vzájemné pomoci začaly navzájem odklánět dodávky respirátorů a roušek. Bylo stydno sledovat zprávy o umírání v Itálii a přitom v Česku byly stále volné stovky plicních ventilátorů. Reflexy neandrtálce bránícího svoji jeskyni spolu s pocitem „my víme nejlépe jak na to“, vedl k davovému názoru, že se od sousedních hlupáků a roznašečů nákazy musíme izolovat. Správná krize přece vypadá tak, že se uzavřou hranice. A je úplně lhostejné, zda stejnou hloupost provedlo Rakousko, Německo i další země.

Pohyb za prací sem a tam přes hranice se z hlediska rizika nákazy neliší od cesty do zaměstnání uvnitř státu. Uzavírat se mají rizikové oblasti a ne hranice, a to platí při lidské i veterinární nákaze. Toto opravdu Unii rozvolňuje.

Nikoliv Unie, ale její členské státy selhaly ve schopnosti koordinovat společné akce i v přípravě na epidemii. Jak už bylo uvedeno, došlo k podcenění sběru informací v Číně, které se měly vynásobit čtyřmi a z toho vycházet při následném plánování.

Poučením z této krize budiž nutnost daleko hlubší spolupráce členských zemí i v oblasti zdravotnictví. Je paradoxní, že v Unii existuje propracovaný systém výměny údajů v oblastech fytosanitární či veterinární bezpečnosti i ochrany spotřebitele. Víme kde a kdy se vyskytla můra tuta absoluta napadající rajčata nebo plíseň olivovníků, ale chybí institucializovaný základ pro předávání informací o nemocech lidí.

Vždyť porovnat jenom evropská čísla o zemřelých bude obtížné.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pet-statu-s-nejvyssi-smrtnosti-koronaviru-kazdy-pocita-mrtve-jinak-100526#utm_content=ribbonnews&utm_term=Belgie&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Určitě se v budoucnosti již nesmí opakovat vzájemné blokování zdravotních potřeb. Smluvní dokumenty Evropské unie si zaslouží doplnění o ujednání podobné „článku 5“ Severoatlantické dohody. Po jeho aktivaci by potíže jedné nebo více členských zemí byly považovány za problém celého společenství a museli bychom si všichni pomáhat. Když v těch nejkritičtějších momentech nejsme schopni převzít k léčení nemocné a podělit se o ochranné pomůcky, jak ochotně bychom šli za Itálii, Španělsko nebo Francii do války?

Severokorejská cesta „čučche“ snahy o totální soběstačnost nemá perspektivu.  V celku 446 milionů lidí si dokážeme pomoc lépe něž v státečku o 10 milionech obyvatel.

Aktivita starostů

Každá krize vyžaduje při řešení iniciativu, a to až na nejnižší úroveň. 

Doporučení:

1) V době nouzového stavu umožnit v obci ustavení administrátora nouzového stavu, mimo členy zastupitelstva.

2) Deklarovat obecně v krizovém zákonu, že vedle plnění nařízení se očekává na všech stupních iniciativa.  

Nácvik na nouzi

Každou první středu v měsíci probíhá zkouška sirén. To je jediný kontakt veřejnosti s problematikou civilní obrany. Populace, s výjimkou příslušníků armády, policie, celní správy a hasičů se dobrovolně nesetkává s nahodilými překážkami a omezeními, způsobenými vnějšími okolnostmi. 

Doporučení:

1) Stanovit pro domácnost doporučenou minimální zásoby potravin a nápojů i dalšího vybavení pro případ nouze.

2) Přistoupit k nahodilému krátkodobému vypínání dodávek vody, zemního plynu, elektřiny a telekomunikačních služeb.

Shrnutí:

V podstatě jde konstatovat, že tak jak je řízen tento stát v normálních dobách,  stejně tak byl řízen i v době krize.Nic moc fatálně nepokazil, ale ničím ani nenadchl.

Pokud bychom hodnotili Česko jako autistické dítě, tak známka je za 3. 

Jestliže bychom se však měli poměřovat s optimální reakcí na problémy, tak vláda dostává nevyhovující. Tedy za pět.