Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Rusko pouze vymýšlí záminky k válce

Jaké vojenské podoby útoku se vlastně Rusko obává? Opakování operace Barbarossa z roku 1941, tedy pozemního útoku na Moskvu. Leteckého nebo jaderného úderu a následného politického podřízení? Nic z toho není reálné.

Rusko na konci minulého roku zveřejnilo požadavky vůči Západu. Ukrajina nesmí do NATO, a to má ukončit vojenské aktivity nejen na jejím území, ale i ve východní Evropě, v oblasti Kavkazu a ve střední Asii. Ve východní Evropě odmítá Moskva nárůst počtu vojáků oproti roku 1997, tedy oproti době, kdy východoevropské země ještě nebyly v Alianci. Pařížská deklarace z roku 1997 o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskem, na kterou by dnes chtěl Kreml navazovat, vznikla za určité mezinárodní situace, která dnes neexistuje. I když proruští tro(t)llové občas tvrdí, že v ní existuje závazek nerozmisťování stálých jednotek na území nových členů Aliance, není tomu tak. Dokonce to dnes netvrdí ani Kreml.

Ze strany NATO dlouhodobě panuje status quo a najednou Rusko přichází s těmito jasně nesplnitelnými požadavky. Nebo co tak strašného bylo spouštěčem těchto požadavků? Jeho předchozí mlčení je důkazem, že nejde o nic jiného než o náhlý nárůst agresivity. Důvod, proč je válka téměř jistá spočívá v tom, že Rusko překročilo hranici, za kterou není cesta zpátky. Nesplnění jeho ultimát by vedlo ke ztrátě tváře kremelské věrchušky. Za další, probíhá ekonomické „naklepávání“ Unie v podobě omezení dodávek plynu. Ano, plnění pouze dlouhodobých kontraktů, nulový prodej na okamžitém trhu, prázdné podzemní zásobníky pronajaté Gazpromu (ano, my hlupáci ve víře v normalitu Rusko mu jej pronajali) je vědomým nepřátelským aktem. Tohle si celá Unie bude pamatovat a Rusko ztratilo ekonomický kredit. Podruhé něco takového nejde opakovat, takže současná unikátní situace prostě musí být ze strany Ruska využita k vojenské akci.     

Ultimáta Západu jsou doprovázeny rétorikou, že jde o zvýšení bezpečnosti Ruska a odstranění hrozeb. Kreml se zcela určitě vytasí s nějakou působivou mapkou znázorňující obklíčení Matky Rusi. I kdybychom si udělali kolečka a puntíky ve školním atlase, kde všude se nachází základny Spojených států, jak o tom mluvil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, nic to neznamená.

Jaké vojenské podoby útoku se vlastně Rusko obává? Opakování operace Barbarossa z roku 1941? Tedy pozemního tažení na Moskvu, Petrohrad a další města s cílem obsazení jeho území a svržení současné vlády. Leteckého úderu, kdy následná vzdušná převaha by vedla k vojenskému a tedy i politickému podřízení Ruska? Jaderného úderu, který by eliminoval vojenské kapacity Ruska a vydal jej diktátu útočníka? Omezeného pozemního útoku a odtržení některých oblastí „správně“ zorganizovaným referendem po vzoru ruské operace na Krymu v roce 2014? Do úvahy přichází území, které Rusko uchvátilo v v roce 1945. Například část dřívějšího východního Pruska s centrem Königsberg, dnes tzv. oblast Kaliningradu nebo na Japonsku získaný jižní Sachalin a část Kurilských ostrovů.   

S ohledem na popsané hypotetické hrozby, je otázkou, zda se na základnách Aliance kolem Ruska nachází k tomu potřebná pozemní výzbroj a vojsko nebo vhodná letecká či raketová technika. Samozřejmě, že nenachází. Bod na propagandistické mapě se může vyznačit i na místě radarové stanice s minimem personálu, ale pořád bude vypadat efektně. Prapory rychlé reakce v Pobaltí, zahrnující pár tisíc vojáků, jsou vlastně živým štítem. Nikdo nepředpokládá, že by dokázaly Litvu, Lotyšsko a Estonsko reálně ubránit. Jsou tam rozmístěny, aby případný útok zasáhl i vojska dalších států NATO, což by politicky usnadnilo aktivaci článku o kolektivní obraně ve smyslu Severoatlantické smlouvy.

Z Kremlu zaznívají demagogické argumenty, že po rozmístění raket na Ukrajině se zkrátí doba jejich letu do Moskvy na sedm minut. Kdo může vůbec takový nesmysl vypustit z úst? Vytvořím si neexistující hrozbu a ta má sloužit k "ospravedlnění" agrese. Střely s jadernými hlavicemi nejsou rozmístěny ani na území východních členů NATO na Ukrajině jakbysmet. Kromě toho, ta má ke vstupu do Severoatlantické aliance hodně daleko. Ruské spekulace o době letu rakety z jejího území do Moskvy jsou tedy fantasmagorií.

Možná by stálo za to problém obrátit a vyznačit na rozsáhlém ruském území jeho jednotky a základny rozmístěné jako hrozba sousedním zemím. Potom základny Spojených států třeba v Itálii jde chápat jako součást infrastruktury kolektivní obrany NATO proti Rusku. Itálie, ale ani Norsko, Dánsko a další země by samy o sobě vzdorovat nemohly. Země Unie bohužel mají problém se společnou obrnou politikou a také nemohou prosazovat vůči světu své společné zájmy. Proč? Protože zájmy jednotlivých zemí se navzájem negují. Například Polsko a Litva považuje Rusko za hrozbu, Maďaři a Řecko za kamaráda. K tomu přistupuje politická malost a sobeckost, což je zásadní překážka zbrojní unifikace. Každá země by nejraději pro armádu opatřovala „vlastní unikátní“ zbraně. Jak kdyby si každý kraj v Česku chtěl vyzbrojovat armádní posádky v místě vyráběnou technikou. Když jednotlivé státy zjistí, že tank, bojové vozidlo nebo protiletadlový komplet v odpovídajících parametrech nevyrobí, chtějí alespoň participaci domácího průmyslu na dodávkách. Opět si pomohu příměrem. Bylo by racionální, aby pro dovážené automobily platilo pravidlo, že 40 procent dílů se musí vyrobit v Česku? Vyřazení osvědčeného dodavatele a jeho nahrazení někým bez zkušeností, historie spolupráce, někdy i pochybné schopnosti něco vyrobit (co asi mohlo Turecko dodávat pro F-35?) se samozřejmě promítá do ceny zakázky i zpomalení dodávek. Výjimka z unijních pravidel volného trhu a poskytování veřejných podpor je ve zbrojní oblasti ke škodě všech. Tohle by mělo být téma českého předsednictví Unii od 1.7.2022. Ta by se měla chovat v oblasti vyzbrojování jako jeden celek.   

Základny Spojených států nejsou nějaký cizorodý prvek sloužící k přípravě útoku, ale naše vlastní zařízení v tom smyslu, že NATO jsme my sami. Po pravdě, v Evropě jsou americké základny příliš vzdálené od území Polska a Pobaltí. Zvláště, když průjezd vojenských sil přes Česko a jejich zásobování na potenciálním východním bojišti je kvůli naší neschopnosti budovat dálnice a silnice (a udržovat je v provozuschopném stavu) v podstatě nemožný. Stejně tak je základna USA na japonské Okinawě obrané zařízení proti ruským jednotkám rozmístěným na dálném Východě, okolo Vladivostoku, na Sachalinu. A nesmíme zapomínat ani na agresivitu Severní Koreje.

V podstatě všechny tyto argumenty jsou zbytečné. V době jaderných zbraní není existence jakýchkoliv základen přínosná. Chce Kreml tvrdit, že by na obranu proti tankovým brigádám (ty ale u jeho hranic nejsou), které by si razily cestu k Moskvě, nepoužil atomové zbraně? V podstatě ani hypotetické zkrácení doby letu raket do Moskvy na 7 minut by se nedotklo jaderných ponorek ukrytých pod hladinou světových oceánů. Takový útok na Rusko by měl za následek odpálení zde instalovaných strategických raket. S jednorázovou eliminací odvetných kapacit se za současného stavu techniky a bez nějaké skokové změny, která druhá strana nezachytí, nedá počítat. Logika „vzájemného“ zničení byla paradoxně základem míru mezi Spojenými státy a Sovětským svazem za doby „studené války“.

Rusko není nikým ohrožováno a v podstatě ani nemůže být napadeno. Vůči Ukrajině a dalším okolním státům není v roli oběti, ale agresora. Důvod předkládání ultimát Spojeným státům a NATO tedy vězí úplně v něčem jiném než v obavách o bezpečnost. Možná Vladimír Putin ztratil racionální pohled na realitu při pobytu v nějaké facebookové jeskyni s českými tro(t)lly. To by ztratil soudnost každý. Nebo příslušníci ruských silových struktur došli k závěru, že válku se Západem mohou vyhrát, protože ten není ochoten použít na svoji obranu jaderné zbraně. Třeba kvůli ohledům na čistotu ovzduší a ve snaze chránit přírodu. Potom je se svobodným světem amen.    

(článek ve zkrácené podobě vyšel v Lidových novinách 5.1.2022)

Autor: Vilém Barák | čtvrtek 6.1.2022 13:41 | karma článku: 26,07 | přečteno: 711x
  • Další články autora

Vilém Barák

Jaká je šance Západu na vítězství nad ruskou totalitou?

Žádná předurčenost vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí neexistuje. K tom jsou zapotřebí zbraně a odhodlaní lidé. Pouze si namlouváme, že naše společnost má vůči totalitářským barbarům výhodu v efektivnosti a odolnosti.

16.5.2024 v 15:54 | Karma: 17,19 | Přečteno: 456x | Diskuse| Politika

Vilém Barák

8. května 1945 nedošlo k osvobození

Na 8. květen připadá Den vítězství, výročí porážky nacismu a ukončení 2. světové války v Evropě. Jak si ale připomínat tyto události? Nastala 8. května 1945 svoboda, aby šlo hovořit o osvobození?

7.5.2024 v 10:15 | Karma: 19,65 | Přečteno: 574x | Diskuse| Politika

Vilém Barák

Pro republikány Trump musí být prezidentem, i kdyby USA i svět měli zhynout

Názory Donalda Trumpa konvenující s míněním běžných Američanů, blokování pomoci Ukrajině kvůli intrikám jeho věrných, nutnost potupného škemrání Evropy za schválení pomoci, to vše vede k závěru, že na USA se již nedá spolehnout.

29.4.2024 v 10:46 | Karma: 13,01 | Přečteno: 293x | Diskuse| Politika

Vilém Barák

Vzýváním míru se přivolává válka

Andrej Babiš a Alena Schillerová jasně říkají, že jsou proti posilování obranyschopnosti Česka a přípravám na vojenské ohrožení, nesouhlasí s dodržení spojeneckých závazků ve výdajích na obranu nebo s vojenskou pomocí spojencům.

17.4.2024 v 16:56 | Karma: 38,90 | Přečteno: 2759x | Diskuse| Politika

Vilém Barák

Proč ANO nehlasovalo pro usnesení o bezpečnostních hrozbách

Poslanecká sněmovna 20. března 2024 schválila usnesení k bezpečnostním hrozbám pro Českou republiku. Hnutí ANO pro toto usnesení nehlasovalo.

10.4.2024 v 13:28 | Karma: 20,13 | Přečteno: 671x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen

19. května 2024

Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...

Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí

19. května 2024

Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...

Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou

18. května 2024  16:55,  aktualizováno  22:06

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...

Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické

18. května 2024  20:36,  aktualizováno  21:41

Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...

Rozdáváme samoopalovací fluid ZDARMA
Rozdáváme samoopalovací fluid ZDARMA

Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...

  • Počet článků 293
  • Celková karma 22,14
  • Průměrná čtenost 2211x
Každý má právo hledat své štěstí, pokud to není na újmu jiným lidem. Vycházím ze zásady, že stát je tu pro občana a nikoliv naopak. Každý z nás má právo hodnotit, zda pravomoci vykonávané státem by nešly vykonávat lépe nebo jinak, například zda je nevrátit občanům. Neustále je třeba hledat, jak věci dělat levněji, rychleji, přesněji, prostě efektivněji.

Seznam rubrik