Řekněme ekologistům konečně dost

Budování egyptských pyramid nebo soch moai na Velikonočním ostrově bylo ve srovnání s opatřeními proti globálnímu oteplování odůvodněno naprosto brilantní logikou.

Bývalý šéf Správy železniční dopravní cesty uzavřel v roce 2008 kontrakt na nákup elektřiny pro českou železnici. Podle obžaloby, v důsledku snížení cen elektřiny na pražské burze o 30 procent, byl obchod předražený o 439 miliónů korun, za což mu hrozilo až 8 let odnětí svobody. Ptám se, kolik tisíc let vězení dostanou politici (poslanci, ministři…) za legislativní konstrukci vedoucí k všemožným podporám tzv. obnovitelných zdrojů, která občany tohoto státu tuneluje v rozsahu desítek miliard korun ročně a celková škoda do doby ukončení podpor může překročit 1,5 biliónu korun? Najde se někdo, kdo popíše úlohu jednotlivých figur v této partii, kdo co navrhl a kdo jak hlasoval?

Doufám, že Bezpečnostní informační služba odposlouchává i poslance, dokáže nalézt jejich zainteresovanost, a tyto odposlechy následně uniknou na veřejnost. Alespoň se budeme moci za ty miliardy zasmát.

Existují čtyři stupně zločinu.

1.   zoufalec s pistolí na poště,

2.   podvod bílých límečků,

3.   zneužití práva například advokátem,

4.   vytváření práva k vlastnímu prospěchu.

V případě tzv. obnovitelných zdrojů (stejně jako tomu bylo v případě cíleně neregulovaného kapitálového trhu a lehkých topných olejů v letech po roce 1989, hazardu, který mohl odvody na tzv. veřejně prospěšné účely dávat až do roku 2010 sám sobě….), jsme svědky zločinu čtvrtého stupně. Co ale bylo příčinou rozpoutání tohoto šílenství?

Ekologismus je civilizaci nebezpečná ideologie usilující o úplné odstranění lidí z životního prostředí, v lepším případě o jejich izolaci vně „přírody“. Podle této nauky si ochranu zaslouží zvířátka, květinky, skály, louky, voda i vzduch, prostě vše okolo nás, s výjimkou člověka. Názorný příklad poskytne návštěva přírodního útvaru Mohelenská hadcová step. V tomto krajinném útvaru vytvořeném uměle lidmi se návštěvníci smí pohybovat pouze po vykolíkovaných cestách. Ovšem ovce si zde mohou chodit, kudy si umanou.

Ekologisté oprášili teorii "chmurného" ekonoma Thomase Roberta Malthuse (1776-1834) a začali po jeho vzoru tvrdit, že vyčerpání přírodních zdrojů představuje vážný civilizační problém. Načež přišli s nápadem ponechat je nedotčené pro budoucnost s proklamovaným cílem „trvale udržitelného rozvoje“. Je ale zajímavé, že současně existuje teze o "trvale udržitelném zadlužování", kterou se politici řídí.

Tzv. trvale udržitelný rozvoj lze interpretovat tak, že budoucnost nemá nikdy nastat. Přírodní zdroje jsou ale nevyčerpatelné, protože tvořivé síly poznání vedou k objevování nových surovin a materiálů, k úplně nečekaným technickým řešením při uspokojování lidských potřeb. Však to všichni znají. Napřed se získávala energie ze dřeva (ano, díky tomu existují na Šumavě obdivované plavební kanály, kterými se Praha zásobovala palivovým dřívím), potom z uhlí, následovala ropa a dnes, kdyby tomu ekoteroristé nebránili, by to byla atomová energie.

Fráze o nutnosti boje proti globálnímu oteplování bereme jako fakt, podle kterého je třeba žít, naše děti jimi jsou indoktrinovány již od nejútlejšího dětství státním školstvím. Již nepřemýšlíme nad podstatou problému, tedy proč máme této "válce o klima" obětovat naši prosperitu. Nanejvýš si pokládáme otázky, jak se miliardy korun (dolarů, euro) vytahané z kapes spotřebitelů utrácí. Morální a finanční náklady na snižování uhlíkových emisí jsou však tak obrovské, že bychom se měli téma neustále kriticky zkoumat a ptát se "proč?". Ještě nikdy v lidských dějinách nestál tak nákladný program na tak málo racionálních základech. Budování egyptských pyramid faraony nebo soch moai na Velikonočním ostrově bylo ve srovnání s opatřeními proti globálnímu oteplování podloženo naprosto brilantní logikou.

Proti klimatickému šílenství stojí následujících sedm argumentů:

1. Po letech všemožných diskusí zůstává pochybné, že dochází k oteplování Země.

2. I kdyby docházelo ke globálnímu oteplování, je pochybné, že příčinou je činnost člověka, resp. produkce oxidu uhličitého. Za příznak šílenství považuji, když hlasatelé globálního oteplování nepopírají (ono to ani nejde, když se jedná o vědecký fakt) existenci doby ledové, velkého tání v období patnáct až pět tisíc let a návazného zvýšení mořské hladiny o 120 metrů (zdůrazňuji, samovolně, bez účasti člověka), ale současně se dožadují „investic“ biliónů dolarů, aby oceány dnes náhodou nestouply o pár centimetrů.  Zde je odkaz na pojednání o dobách ledových. 

Hodnota CO2 v atmosféře je prý v současnosti nejvyšší od roku 1750. To by mě zajímalo, kdy oteplovači berou argumenty pro toto prohlášení. Mají někde v piksly uzavřenou atmosféru z této doby? No a i kdyby to byla pravda, opět to nic nedokazuje, protože obsah CO2 v historii kolísal. I díky tomu dokázaly v druhohorách přesličky vyrůst do svých obřích rozměrů, „hnojeny“ CO2.

3. I kdyby docházelo vlivem člověka k oteplování, je pochybné, že tyto změny jsou škodlivé a nikoliv ve svém souhrnu pozitivní (mám na mysli zvýšení teploty v místech kde je dnes zima a vznik lepších podmínek pro vegetaci, resp. osídlení; člověk spíše zemře zimou než teplem). Nevím jak bychom si spokojeně žili, kdyby se přes Krušné hory plazily do České kotliny ledovce.

4. I kdyby docházelo k oteplování vlivem člověka a tyto změny byly škodlivé, je vyloučené, že s tím lidstvo, aniž nad ním bude vládnout nějaký ředitel Zeměkoule, může něco dělat. Indie, Čína a rozvojové země bez jakýchkoliv skrupulí zvyšují svoji produkci skleníkových plynů (přes různé sliby), ale Evropa včetně Česka naopak likviduje svůj průmysl honbou za chimérou globálního ochlazení.

5. I kdyby docházelo k oteplování vlivem člověka, tyto změny byly v určitém rozsahu negativní a mohli  bychom s tím něco dělat, tak je otázka, zda na světě nejsou důležitější problémy. Třeba hlad, nemoci, infantilnění společnosti, rozpad rodin i ekonomiky (růst byrokracie, výdajů státu, zadlužování, manipulace s penězi ze strany centrálních bank), rozpínavé Rusko a Čína, nástup nových nacionálních socialistů (ne to není nadávka ani příliš expresivní vyjádření, ale přesná charakteristika současného politického trendu), špatný chlapík Donald Trump na trůnu ve Spojených státech, islámský terorismus (zde o neteplících problémech). Tohle všechno hrozí, že nás zabije daleko rychleji a účinněji než oteplení o 1-2 °C v horizontu 100 let. 

6. I kdyby docházelo k oteplování vlivem člověka a tyto změny byly škodlivé, mohli a měli bychom s tím něco dělat, tak existují různé cesty, jak se dobrat k určitým cílům. A daleko levnější než zaručují dnes nabízené recepty (více Bjorn Lomborg, Skeptický ekolog). Peníze obětované modle globálního oteplování by umožnily zvýšit zalesnění. Je signifikantní, že  Spojené státy při prvním jednání o emisích CO2 nabízeli jejich eliminaci právě výsadbou lesů a toto bylo odmítnuto. Proto se Spojené státy nepřipojily k prvnímu protokolu. Stromy jsou vlastně ztuhlý CO2 (když pomineme vodu, tak je tomu tak z  99 %), vyspělý svět trpí zemědělskými přebytky a zároveň ničením krajiny intenzivním zemědělstvím (eroze vodní a větrná, monokultury, používání pesticidů, fungicidů, herbicidů, rodenticidů, zoocidů), ztráta schopnosti udržet vodu v krajině (na cca 85 % půdy dochází vlivem těžké mechanizace k jejímu utužování; všimněte si, že se již neprovádí hluboká orba, ale pouze diskování  do hloubky cca 10 cm; zkuste si někdo vykopat na poli jámu tak cca 50 cm, vsadím se, že bez krumpáče to nezvládnete). Tímto utužování a orbou ze svahu (i setím kukuřice na svažité pozemky, také ve směru po svahu) dochází k erozi a splachu organické hmoty. Za rok se v Česku spotřebuje cca 720 - 900 tun herbicidu RoundUp. Například řepková pole se před sklizní celé pošplíchají a rostliny uschnou "ve stoje". Osobně používám tento herbicid s vysokými rukavicemi  a s velkým respektem a teď jsem zjistil, že jezeďáci ho aplikují úplně bez zábran. A toto zemědělství vyrábí tzv. alternativní paliva, která mají zachránit svět.

Naprosté šílenství spatřuji v tom, že největší znečišťovatele a ničitele krajiny, zemědělce, sami masivně dotujeme, aby nám mohl rychleji, ve větším měřítku a účinněji škodit. Tak abychom věděli o čem se bavíme. V roce 2016 zemědělství zaměstnávalo 100.000 lidí, což je 1,9 procenta zaměstnanců a vytvářelo 1,78 procenta HDP. Celkové podpory agrárního sektoru přišly na 55,3 miliardy korun, podpora zemědělským podnikům činila 42,9 miliardy korun, tedy 430.000 Kč na jednoho pracovníka. (Zelená zpráva 2016, str. 12, resp. XII). V hrubé mzdě šlo o 26.741 Kč měsíčně, což bylo více, než v té době činila hrubá mzda v celém národním hospodářství. V podstatě veškeré platy zaměstnanců v zemědělství tedy plynou z veřejných podpor (v tomto oboru byla v roce 2016 průměrná hrubá mzda 27.589 Kč). Nejedná o nějaké dojmy a názory, ale o údaje shromažďované státní správou.

Nesmíme počítat pouze s přímými náklady státních rozpočtů, ale zemědělství je dotováno i tím, že spotřebitelé jsou nuceni, v důsledku celních a jiných bariér, nakupovat potraviny za vyšší ceny než panují na světovém trhu (v EU o cca 15 %), což mimo jiné bere obživu farmářům v rozvojových zemích.. Celkové platby vyspělých států daleko překračují rozvojovou pomoc chudým zemím.

Jistě by byl příjemnější pohled na krajinu s lesy než s lány řepky, kukuřice (na spálení). Teď ekoteroristé zahajují "boj proti suchu" (boj proti drogám, boj o zrno, boj, boj, boj, to byla a je parketa komunistů), na který má nově padnout až 500 mld. korun, vedle 2,5 bilionů korun na boj proti CO2.

7. I kdyby snad vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry bylo v případě lidské civilizace více řiditelné než u sopek (jako že není), zůstává ryze individualistický protiargument. Proč mám boji s globálním oteplováním zrovna já, bílý muž (žena), Evropan(ka) obětovat svůj blahobyt?

Svobodný člověk by sám sebe dobrovolně neomezil, ekologisté proto potřebují k prosazení svých plánů co nejsilnější stát. Jejich spojenci jsou státní školství indoktrinující od útlého věku děti například domněnkami o globálním oteplování způsobeným člověkem nebo tzv. veřejnoprávní televizi, která činí totéž u dospělé populace. Nejdůležitější roli mají ale byrokraté získávající stále větší pravomoci k omezení vlastnických práv lidí ve prospěch květin a zvířátek.

Spotřebitelé zaplatili v roce 2013 majitelům nenormálních zdrojů, hlavně větrných a  fotovoltaických elektráren, 44,5 miliardy korun. Tyto dotace zdeformovaly ceny elektřiny a zpochybňují efektivitu normálních, například jaderných zdrojů a vytváří socialistický chaos, kdy cena nemá pro trh signální funkci. V okamžiku, kdy Energetický regulační úřad odmítl vypsat podporu těchto zdrojů na rok 2016 se v plné nahotě ukázalo, že jediné co tyto nenormální zdroje pohání, jsou naše peníze, nikoliv slunce nebo vítr. Bez našich peněz nedokáží fungovat. Proto sám název větrná nebo sluneční elektrárna je chybný, měly by se nazývat peněžní elektrárny. Zde je článek Vítr nefoukal, Němci přitopili. Co nám zima říká o energetické revoluci, Vladimír Wagner (Technet), mapující současnou energetiku. Obsahuje prokliky na hodnocení vývoje jaderné energetiky. 

Plynové, uhelné a jaderné elektrárny, na kterých stojí energetický systém dnes zdánlivě nemohou konkurovat dotovaných větrníkům a solárním panelům. Míříme do stavu, kdy standardní zdroje nebudou schopné udržet stabilitu sítě proti zdrojům nenormálním a dojde k opakovaným blackoutům, a to je také jediný druh energetické krize (vedle rizika zastavení dodávek ropy a plynu z Ruska), která nám reálně hrozí. Odvracet tyto dopady se daří pouze zlepšováním mezinárodní spolupráce při řízení sítí, zlepšováním výpočetních modelů (Vladimír Wagner Blíží se zatmění. Proč nám Slunce či vítr ještě nezpůsobily blackout?), ale i tyto opatření mají své hranice.

Za 1 kilowathodinu domácnosti platí zhruba 5 korun a kdykoliv se stiskne vypínač, vše funguje. Kolik bychom byli ochotni zaplatit za elektřinu dodávanou jen a pouze v době kdy svítí slunce či fouká vítr? Byla by to koruna? Deset haléřů? Není cena takovéto energie spíše záporná? Zelení tvrdí, že 80 procent všech lidí chce něco dělat s klimatickými změnami. Dobře tedy. Rozvodné společnosti jsou schopné dálkově zapínat a vypínat přívod elektřiny, což umožňuje těm, co chtějí zachránit svět, používat energii pouze ze solárních a větrných elektráren. Ať si tedy zřídí „zelenou“ sazbu, kdy dodávky budou fungovat pouze za větru a svitu slunce. Každý nechť žije jako energetický poustevník, ale ať neobtěžuje svoji posedlostí, dalo by se říci perverzními nápady, svoje okolí.

Demonstrací zeleného pokrytectví je pro mě jedna televizní reportáž, která mi utkvěla v paměti. Zelení, když ještě byli v parlamentu se scházeli (sjížděli) na jednání svého klubu. Venku bylo 34 °C ve stínu, pánové měli obleky a dámy šatičky. Pochopitelně, prostory Sněmovny jsou klimatizovány a samozřejmě osvětleny i ve dne. Přece je to jen starý palác. No a tito lidé, využívající bezuzdně vymoženosti moderní civilizace, se sešli, aby vymysleli, jak obyčejný lid "zkomandují". Samozřejmě na jednání nechyběla Kateřina "Biomasa" Jacques, která se proslavila tím, že nevěděla, co znamená ono slovo biomasa, jedno z klíčových v ekologistickém slovníku, vlastně znamená.

Krásnou ukázkou jak se liší cíle ekoteroristů a normálních lidí je i Dieselgate (problém společnosti Volkswagen s emisemi naftových motorů). Jak je vidět, většině lidí je naprosto jedno s jakými motory jezdí a nikdo to neřeší (snad kromě několika vychc...nků, kteří se spolu s advokáty se chtějí bez práce napakovat).

V ceně pohonných hmot platíme tzv. spotřební daň, z litru benzinu 12,84 korun,  nafty 10,95 korun, a tomu cca 6 korun daně z přidané hodnoty. Další korunu na litru stojí motoristy přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Při spalování, a je jedno zda biopaliv nebo produktů z ropy, se ale uvolňuje do atmosféry úplně stejný oxid uhličitý. Podle Evropského institutu pro životní prostředí, bude dosažení cíle Evropské unie, 10-ti procentní podíl biosložky v pohonných hmotách (naštěstí již korigovaný), znamenat stejnou zátěž jako provoz 26 miliónů aut. Toto dotované spalování potravin je velice nemorální. Místo žaludků lidí se plní nádrže aut, což celosvětově zvyšuje ceny jídla a činí je pro chudé nedostupným. Vedlejším produktem výroby biopaliv jsou logicky hromady mrtvol v rozvojových zemích. Přes to všechno si stále ničíme motory našich automobilů „fritovacími oleji“ a svými peněženkami musíme podporovat genocidu rozvojového světa.

Podle směrnice Evropské unie, nemají v roce 2020 u osobních automobilů emise oxidu uhličitého překročit 95 gramů na 1 kilometr, což odpovídá spotřebě 3,8 litru benzinu (3,4 litru u nafty) na 100 kilometrů. Pokud Unie současně nezakáže fyzikální děje jako tření a tepelné ztráty, budeme nuceni jezdit v autíčkách na klíček jako pro krtečka nebo se automobily opět stanou výsadou bohatých. Někdo, ve skutečnosti ta budou vždy zákazníci, musí zaplatit byrokraty vynucované náklady na vývoj a výrobu elektrovozítek a různých exotických pohonů. Současná "aféra" s automobily společnosti Volkswagen je přímým důsledkem nerealistických požadavků byrokratů.

V článku Auta podle Bruselu, Hospodářské noviny 13.5.2015, str. 10 - 11 je věta: "Navíc evropská auta na celkových globálních emisích CO2 se podílí ani tisícinou", tj. 0,1 %. Jestliže v roce 2021 mají auta vykazovat emise 95 gramů CO2 na 1 km, při dnešní hodnotě 123,4  gramů CO2 na 1 km, potom snížení bude o 23 % (samozřejmě ne v roce 2021, protože budou v provozu i starší auta s vyššími emisemi). Cena technických "kejklů" odhadují výrobci na 700 eur na jedno auto. Takže podíl evropských aut na celkových emisích CO2 ve výši 0,001 se sníží na 0,00077 (na 0,077 %), v poměru k celkovým světovým emisím CO2. Z toho také plyne, že miliardy a miliardy eur vrážené do vývoje technických nesmyslů typu hybridních hybridů jsou vynakládány naprosto nesmyslně. Nedávno byl v televizi díl Simpsonů ukazující elektromobil, který volal "nejezdím rychle ani daleko a kdo mě řídí, toho ostatní považují za homosexuála", a to je asi jediný pořad v "bedně", kterému se dá věřit.  Jak se tohle šílenství dá zatrhnout?

Prezident českého Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn již lobuje u vlády, aby podpořila tzv.ekologické automobily, jinak nesplní tyto emisní limity. (Podpořte ekologické vozy, jinak nezvládneme předepsané limity, žádají automobilky stát, Hospodářské noviny 12.4.2016). V tomto článku je také krásná věta "Ekologické vozy téměř nikdo nechce a bez nich cíle (emisní) splnit nepůjde". Dříve se průmyslová odvětví vznikala na základě zájmu zákazníků. Dnes se výroba elektřiny, autobusová a vlaková doprava, zemědělství a nově automobilový průmysl stávají státem řízenými enklávami. Kdo a z čeho to všechno bude dotovat?

Ani rozvoj infrastruktury pro elektroauta nebude tak jednoduchý jak dokládá tento článek.

Tuzemský průmysl však stojí a padá s výrobou automobilů, proto česká politická reprezentace měla  připravovanou unijní normu bez rozpaků vetovat. V opačném případě celé Česko dopadne jako Detroit.

Těžba uhlovodíků z břidlic mění energetickou mapu světa, ceny ropy a plynu klesají a například pro americké hospodářství představuje velký růstový impuls. V Česku nic těžit nemusíme, zlatá žíla se nachází přímo v naší legislativě. Dopřáváme si luxus ryze ideologických výdajů na podporu tzv. obnovitelných zdrojů. Ukončení války s globálním oteplováním  by nám přineslo růst hrubého domácího produktu a českému hospodářství poskytlo trvalou konkurenční výhodu.

Snad se blýská na lepší časy. V literatuře ekologisté a jejich víra začíná být zpodobňována jako lidem a rozumu nepřátelská úchylka.

(základ textu vychází z článků publikovaných v Lidových novinách 9.12.2013 a MF Dnes  19.8.2013)