Důsledky vítězství Ruska nad Ukrajinou

Postojů k agresi Ruska proti Ukrajině existuje celá řada. Od bezvýhradné podpory oběti, přes lhostejnost („neotravujte s válkou, mám problém, že mi do schránky nedoručili slevové letáky do Kauflandu“), až po přání vítězství Kremlu. Zde je na místě otázka proč si to někteří přejí.

U části veřejnosti panuje domněnka, že ať válka na Ukrajině dopadne jakkoliv, včetně její porážky, nás se to nedotkne. Není většího omylu. Zkusme popřemýšlet, jak by Putinův úspěch ovlivnil naše životy. Mohou nastat tři varianty vítězství Ruska:

1. obsazení celého území Ukrajiny,
2. zamrznutí konfliktu na současných liniích,
3. vynucení „dohody“ odrážející mocenské zájmy Kremlu.

Ad 3) Zde si Rusko klade tři podmínky:

• souhlas Ukrajiny s anexí jejího území.
• vytvoření separatistického problému autonomií „ruskojazyčného obyvatelstva“, a to jako záminky pro další agresi,
• podvázání obranyschopnosti Ukrajiny omezením její výzbroje, statusem neutrální země, slibem nevstoupení do NATO nebo jiných vojenských aliancí.

V druhém plánu Kreml předpokládá, že přijetí těchto ruských ultimát způsobí uvnitř Ukrajiny rozkol, který ulehčí její pozdější úplné ovládnutí.

Takže jakákoliv „dohoda“ omezující Ukrajině vnitřní suverenitu, vnější suverenitu či narušující její územní integritu, zkrátka ponechání metru čtverečního jejího území Rusku, znamená vítězství Putina. Samozřejmě, že taková "dohoda" nezaručí "mír pro naši dobu", ale stejně jako v roce 1938, zaručí pouze hanbu a následně válku. Ukrajina, pokud její území neopustí poslední ruský mužik, nemá s Ruskem o čem jednat.

Každý z výše uvedených scénářů pod ad 1-3) vede k rozpadu současného mezinárodního řádu. Vznikne nová normalita, ve které se hranice mění silou a agresor diktuje oběti svoji vůli. Znamená to i začátek plošného šíření jaderných zbraní, jako nejlepšího prostředku odstrašení a obrany. Kdyby se jich Ukrajina v 90. letech nevzdala, mohla žít v „klidu“.  

Ad 1) V případě vojenského kolapsu Ukrajiny anektuje Rusko celé její území. 3. dubna 2022 byl pod příznačným názvem „Co by mělo Rusko dělat s Ukrajinou?“ (uveden autor Timofej Sergejcev) zveřejněn ruský plán genocidy pro Ukrajinu. Předpokládá dezintegraci ukrajinských politických a sociálních institucí, kultury, školství, jazyka, národního cítění, náboženství, fyzickou likvidaci elit, deportace, krádeže dětí. Vše již dnes probíhá na Ruskem okupovaných územích.

Dále technické zázemí obsazené Ukrajiny poslouží pro znovuvyzbrojení Ruska, její obyvatele Putin využije jako průmyslové otroky a frontový „kanónenfutr“ při dalším tažení do Evropy. V reakci na perspektivu živoření v „ruském ráji“ se dá do pohybu uprchlická vlna 10 až 20 milionů Ukrajinců.

Z vojenského hlediska se porážkou Ukrajiny ruské hordy vklíní do východní Evropy (stačí se podívat na mapu) a ocitnou se na hranicích Polska, Slovenska, Rumunska, Maďarska, v přímém dotyku s NATO. Tato vojensky a geograficky nepříznivá situace si vyžádá několikanásobně vyšší náklady na obranu než v případě existence silné a nezávislé Ukrajiny. Všimněme si, že svobodný svět dosud dokázal v ukrajinské válce zadržovat Rusko s vynaložením zlomku skutečných válečných výdajů (v případě Spojených států jde 5,6 % z celkového armádního rozpočtu). Přitom Rusko bylo 40 let studené války hlavní soupeř a postrach Západu. Dnes jediné, co je potřeba, tak poskytnout Ukrajině pomoc a zbrojní dodávky v rozsahu, v jakém je dokáže absorbovat z hlediska ovládání a výcviku.     

Rusko si spolu s Ukrajinou také přisvojí separatistické Podněstří i celé Moldavsko. Mimochodem, kvůli expanzi Ruska na toto území (dříve Sedmihradsko, Valašsko) s ním Francie, Anglie a další spojenci v letech 1853-1856 vedli Krymskou válku.

No a další problém na mezinárodním poli. Úspěch Putina na Ukrajině povede k tomu, že soupeřem Spojených států bude nejen Čína, ale stále i Rusko. Takže USA by musely bojovat na dvou frontách nebo obětovat Evropu.

Vítězství Ruska povede k nadopování jeho agresivity. Počítá se pouze výsledek, takže trapné výkony ruských vojsk v ukrajinském tažení budou zapomenuty a najednou se stanou pravdivými všechny řeči kremelských propagandistů o slabosti Západu, nadřazenosti Rusů, Ruska i jeho armády. Po pravdě, byl bych silně nakloněn tomu, zdali to není pravda.  A další válka na sebe nenechá dlouho čekat. Pokud ovšem ústup Západu z Ukrajiny nebude pokračovat a Rusko nezíská „po dobrém“ i Pobaltí a postupně i další části východní Evropy.

Ponecháním Ukrajiny napospas ruské genocidě a vyšuměním slibů pomoci zmizí důvěra uvnitř NATO i Unie. Ta je již dnes narušená počínáním Německa (podle průzkumu institutu Allensbach, jen 45 % Němců je pro splnění spojeneckých závazků v rámci NATO, zatímco 35 % by preferovalo v případě vojenského napadení spojence „zůstat stranou“ a 20 % na věc „nemá jasný názor“), Francie, Itálie nemluvě o Maďarsku a Turecku, kdy jde oprávněně pochybovat, zda by tyto země splnily čl. 5 smlouvy o NATO. Spojenecké závazky se ukáží jako relativní, zbude jenom vědomí slabosti a opovržení. Na politické scéně vzroste obdiv k vítězící totalitě, stejně jako tomu bylo po 30. září 1938 v Československu nebo po porážce Francie v červnu 1940. Zmizí přitažlivost Západu i liberální demokracie a vyznavačům totality narostou „ramena“. Zvláště, když euforii vystřídá společenská kocovina z rozčarování a otázka „... k čemu to všechno bylo?“. Dnešní západní politický model bude považován za neživotaschopný a v celosvětovém měřítku nastane jeho demontáž. Ukrajina brání Západ víc, než si myslíme. Porážka Ukrajiny povede ke konci éry Západu, náš svět nahradí „ruský svět“.

Závěr

Když připustíme vítězství Ruska na Ukrajině:

• umožníme na Ukrajině genocidu,
• Rusko bude silnější o průmyslový a lidský potenciál Ukrajiny,
• Západ získá jistotu přímé války s úspěšným Ruskem,
• NATO se dostane do geograficky horší situace vůči dalšímu útoku Ruska,
• bez suverénní Ukrajiny nutné náklady na obranu Západu vzrostou násobně,
• svět se stane nebezpečným, protože změny hranic silou se stanou legitimními,
• nastane šíření jaderných zbraní jako ultimativního prostředku obrany (doufejme, že vlastní jaderné zbraně si pořídí východní Evropa),
• vznikne další uprchlická vlna mnoha milionů Ukrajinců,
• zanikne důvěra uvnitř Unie i NATO a také vůči těmto organizacím,  
• liberální demokracie prohrou s totalitou ukáže svoji slabost a bude zavržena,
• Spojené státy budou mít vedle Číny stále za soupeře i Rusko.

(napsáno 16. ledna 2023)