Dejme Ukrajině pořádné zbraně a rozvažme jí ruce

Vítězství Ukrajiny nad Ruskem stále brání bariéry v myšlení západních politiků. Z vojenského hlediska je načase opustit veškeré zábrany ohledně druhů předávané výzbroje, způsobu jejího užití i poskytovaných informací. Ukrajina má dostat vše, čím Západ disponuje. Snad kromě jaderných zbraní, ovšem s výhradou, pokud jimi Rusko samo nezaútočí. Potom, spolu s příslušnými nosiči, ať je Ukrajina dostane. Pro Ukrajinu také musí padnout veškerá omezení, mimo dodržování zásad mezinárodního práva, ohledně způsobu vedení války. Výpad ruských legií do oblasti Belgorodu i vzpoura wagnerovců ukázaly zranitelnost ruského vnitrozemí. Potvrdilo se, že ukrajinská ofenzíva měla být, v syrové logice války, vedena přes ruské oblasti do týlu útočníka. Zákaz použití zbraní ze Západu proti území Ruska zavinil tisíce mrtvých a zmrzačených ukrajinských vojáků. Pokud se útok musí odehrávat pouze na okupovaném teritoriu napadené země, pochopitelně mířil předpokládanými směry do připravené ruské obrany. Kromě toho, musí destruovat vlastní území. Ukrajina je ve válce na život a na smrt, proto ať má volné ruce k netradičním řešením a stejné vojenské možnosti, stejné klacky, jako agresor. Ano, Rusové se budou ještě více divit, že se oběť vůbec dovoluje bránit, ba i dokonce střílet. Čas, kdy Západ věnoval těmto steskům pozornost, snad pominul.

Pokrytecky zní výhrady Velké Británie, Španělska a Rakouska k dodávkám kazetové munice ze strany Spojených států. Rusko tento typ zbraně používá od začátku války, a to na území Ukrajiny. Rusko, Ukrajina ani Spojené státy se nepřipojili ke smlouvě o zákazu kazetové munice. Ano, nevybuchlá submunice představuje riziko pro civilisty. Ruská válka přinesla na ukrajinské území tolik min a nevybuchlé munice, že je to už jedno. Když ji Ukrajina bude používat na svém území (opět, klidně ať ji používá i na území Ruska, co to je za nesmyslná omezení), je to její věc a nikdo nemá právo říct ani popel. Ona řeší dilema, zda vystavit své obyvatele vraždění, mučení, znásilňování, resp. genocidě nebo riziku nevybuchlé submunice. Z tohoto pohledu není o čem mudrovat. Kromě toho jsem si jist, že kdyby Velké Británie nebo Španělsko bojovali na svém území s agresorem, vůbec by neváhali jej pokropit kazetovou municí.

Podle rakouského ministra zahraničí Alexandere Schallenberga jsou kazetové bomby mezinárodně zavrhovaný muniční systém. „Jako Západ musíme dbát na to, jaké vysíláme signály. Podpora (Ukrajiny) ano - na sto procent. Ale musíme takříkajíc poskytovat tu správnou podporu,“ prohlásil. Rakousko má mlčet, jde o bezpečnostního parazita. Rakousku i Švýcarsku se nemají prodávat žádné zbraně ani technologie dvojího určení. Stejně tak zamezme jejich tranzitu přes území Unie. Ať si je ve své „neutralitě“ vyrobí sami. Samozřejmě jen idiot může po zkušenostech po 24.únoru 2022 koupit od těchto zemí nějaké zbraně. Třeba švýcarské rychlopalné kanóny Oerlikon jsou výborné, ale kdykoliv se může stát, že s odvoláním na „neutralitu“ nedodají munici nebo náhradní díly. „Neutralitu“ (přesněji obojakost), si mohou oba státy dovolit pouze díky tomu, že jsou ukryty za státy sdruženými v NATO. Shrnuto, Rakousko vesele kolaboruje s Ruskem a přitom si dovoluje poučovat zemi, proti níž Rusko vede genocidní válku všemi prostředky, s výjimkou jaderných, chemických, biologických zbraní.

Na Rusko nemají padat „home made“ drony. Ty jsou ruským válečným blogerům pouze pro zasmání a zbytek populace je považuje za důkaz nadřazenosti Ruska či za nehodné pozornosti. Ruské vojenské cíle mají zasahovat Tomahavky s doletem 1500 kilometrů. Pro začátek ať Západ dodá Ukrajině protilodní střely schopné poslat ke dnu Černomořskou flotilu. Zde nehrozí civilní oběti a citelně by klesl ruský útočný potenciál. Ukrajinci by nemuseli s velkým rizikem na ruském území likvidovat oficíry lodí, z kterých Rusové bombardovali jejich zemi a vraždili civilisty.

Otálení se zahájením výcviku ukrajinských pilotů na letadlech F-16 a oddalování jejich předání stojí Ukrajinu potoky krve. Celá kauza je nepochopitelná. Spojené státy disponují sofistikovanou armádní mašinerii. Její výzkumné ústavy řeší nejrůznější aspekty válčení, od  konstrukce zipů či knoflíků na uniformách až po protiraketovou obranu, ale poskytování pomoci Ukrajině se jeví jako chaotické, bez plánování, stanovení cílů a prostředků, jak jich dosáhnout.

Naproti tomu Unie nedisponuje zásobami zbraní ani výrobními kapacitami, ale snad ji zůstaly alespoň peníze. Je proto načase, aby od Spojených států začala pro Ukrajinu nakupovat tanky Abrams a americká obrněná vozidla, tak aby konečně dostala jednotnou výzbroj s jednodušší logistikou.

Dnes 11.července 2023 uplynulo od zahájení války na Ukrajině již 503 dní. Čím bude vojenská pomoc větší, zbraně mohutnější a delšího dosahu, tím dříve si Ukrajina vybojuje mír. Zemře méně ukrajinských vojáků i civilistů, Rusové nestihnout toho tolik zničit, ukrást, vydrancovat a sníží se náklady na humanitární pomoc napadené země i uprchlíkům v Evropě. V zájmu efektivity, dejme Ukrajině pořádné zbraně a rozvažme jí ruce. Nejen z morálních pohnutek, ale na základě našich sobeckých zájmů. Ne Ukrajinci nám, ale my Ukrajincům musíme být neskonale vděčni, že za nás likvidují Rusáky.