Odpadové nádoby na ulicích, kolorit Česka

Jedná se o zdánlivě nepodstatné téma, na kterém bych chtěl demonstrovat, jak jedno malé, ale hloupé politické rozhodnutí dovede zprznit veřejný prostor. A také, jak se jednou zažité (ne)pořádky budou těžko vracet do normálu.

Komunální politika není pouze o veřejných zakázkách, o tom jestli se vybuduje chodník nebo hřiště. Jedná se také o sysifovskou práci v podobě boje například proti protiprávnímu parkování, plakátování nebo záborům veřejného prostranství. Péče o bezpečnost a pořádek nesmí být nahrazována utrácením dotací resp. stavebním boomem řízeným z radnice. Potom se jedná o Potěmkinovu vesnici. K čemu by byl občanovi třeba obecní aquapark, když bude obcházet auta stojící na chodníku, kličkovat mezi psími exkrementy, před domem mu vznikne skládka a pokoušou jej volně pobíhající psi? Více také v dalších článcích na téma veřejné správy a samosprávy (Co se mi nelíbí v Brně , Je třeba trestat první rozbité okno, Psíčkaři, žijeme v lidské společnosti, Můra rezidenčního parkování se blíží i do Brna, V obecních volbách nevolte pouhé "stavitele, Nejsme ohrožováni teroristy, ale psy, Česko, země psům zaslíbená, Chvála městské policii, Ze života jedné obce, Rezidenti v Praze parkují, podlidé mají jezdit MHD).

Jedním z nešvarů českých měst je ponechávání odpadových nádob na veřejném prostranství. (Omlouvám se, ale jeden ze čtenářů viz diskuse neporozuměl co tím myslím. Jde o popelnice a kontejnery na odpad stojící volně na veřejném prostranství, bez stavebních úprav okolo, ohraničení místa kam vysypáváme domácí odpadkový koš. Toto dává odpověď, jak by situace měla vypadat u domů s více byty, které mají společné odpadové nádoby. Ty by měly být ve zvláštní místnosti v domě nebo pokud se jedná o kontejnery, tak za obezděním dle schválení stavební úřadem).

Umístěné na chodnících tvoří překážku pro chodce, ztěžují chůzi nevidomým a maminkám s kočárky, představují hračky pro opilce, kteří ve večerních hodinách mají co převracet a vysypávat. Jsou zásobárnou pro bezdomovce, po jejich prohledání zůstává v okolí nepořádek. Když se něco nevleze do popelnice (mám přece "právo" zbavit se odpadu), položí se to vedle ní a tak sami o sobě provokují k zřizování nelegálních skládek v logice „když už tam odpadky leží, tak se mohou přidat další“.

Odpadové nádoby zabírají na komunikacích a parkovištích nedostatková parkovací místa, tvoří překážku výhledu řidiče a ohrožují bezpečnost silničního provozu. Přetlačování mezi parkujícími a obyvateli domů ohledně umístění nádob vede k poškozování automobilů. (Ano, popudem k tomuto pátrání bylo poškození mého automobilu zarputilým přesouvačem popelnic).

Nezanedbatelné je hledisko estetické. Ještě jsem neviděl urbanistickou vizualizaci nějakého náměstí, ulice, bulváru, kde by architekt vložil do počítačové simulace vedle laviček a stromů i kontejnery a odpadové nádoby. Zde je odkaz na vizualizaci první etapy stavby Janáčkova kulturního centra (ul. Besední, Veselá, Brno) a popelnice a kontejnery zde chybí. Zde je návrh druhé etapy, stavby vlastního koncertního sálu. Zde by se běžná "ozdoba" ulic vyjímala ještě lépe.

Z toho tak nějak usuzuji, že není přirozené, aby popelnice byly umístěny ve veřejném prostoru. Kdyby ponechávání odpadových nádob v ulicích bylo obvyklé, nestavěly by se ani nákladné podzemní kontejnery na odpady, že?

Dosavadní stav je takový, že většina majitelů nemovitostí, ze setrvačnosti či pořádkumilovnosti, po uskutečnění svozu prázdné odpadové nádoby vrací zpět do domu. Snáší obtížnosti jejich úklidu (schody, převýšení, vzdálenost atd.). a řeší nepohodlí spojené se zápachem z odpadků, šíření hmyzu, možného výkrmu hlodavců. Oproti svým drzejším spoluobčanům jsou ale za hlupáčky. V dřívějších dobách se (kovové) odpadové nádoby umísťovaly například ve sklepě, kde ústil odpadový shoz. Převážnou část jejich obsahu také tvořil popel vznikající z topení pevnými palivy. Tyto nádoby s velice těžkým obsahem se musely v den svozu dopravit o jedno patro výše a na cca 20 metrů na svozové místo. Nikdo se s nikým nebavil. Dnešní nádoby jsou převážně z plastu, opatřené pojízdnými kolečky a pokud by opravdu obsahovaly pouze směsný komunální odpad, jde s nimi lehce manipulovat.

Lze se setkat s názorem, že občanům obec musí nabídnout, kam budou popelnice umisťovat a až potom lze vymáhat jejich odstranění z veřejného prostranství. Argument má stejně vadnou logiku, jako kdyby se řidič stojící s automobilem na chodníku bránil tím, že odjede, až pro něj obec zařídí parkovací místo. V dnešní době bezbřehého populismu je bohužel takovýto způsob myšlení obvyklý. V diskusi pod článkem jsou již názory "kam se na sídlišti mají dát kontejnery"? Odpověď zní, určitě nemají stát volně na veřejném prostranství. Vlastníci nemovitostí jsou povinni si problém vyřešit  po majetkové i stavební stránce.

Některé obce v Česku poskytují občanům odpadové nádoby, a to přímo nebo prostřednictvím svozové firmy. Toto nejhorší ze všech možných řešení zvolilo například statutární město Brno. Občané tak nemají jakoukoliv motivaci chránit nádoby před zničením a zcizením. Vnikající škody hradí všichni poplatníci v nákladech na svoz komunálního odpadu.

Vhození směsného komunálního odpadu do sběrné nádoby se jeho majitelem ze zákona stává obec. Jestliže se ke všemu odpadové nádoby nachází také ve vlastnictví obce, pracovníci svozové firmy by měli zajišťovat veškerou manipulaci a občané se jich nemusí ani dotknout. Kromě otevření víka při vysypávání odpadkového koše. Snaha ukládat za této situace občanům nebo majitelům nemovitostí obecní vyhláškou ve vztahu k popelnicím nějaké povinnosti (přistavit ke svozovému místu, poklidit ze svozového místa), nemá žádné zákonné opodstatnění. Ministerstvo vnitra by mělo tato ustanovení v obecních vyhláškách rušit, jenže obce se ministerstvu vnitra nechlubí tím, že popelnice vlastní. Ministerstvo vnitra si je ale vědomo tohoto nedostatku a zastává ryze účelový názor, že zákon o odpadech obsahuje obecnou klauzuli, na základě které lze uložit občanům povinnost starat se o cizí popelnice. Jedná se právní nesmysl, který by u žádného soudu neuspěl.

V praxi to dopadá tak, že pracovníci svozové firmy vynáší odpadové nádoby z domů a některé osádky mají až 250 ks klíčů od vchodových dveří. V případě poškození např. malby či dveří je od majitelů nemovitostí požadována náhrada škody a pokud se něco v domě ztratí, tak jsou popeláři první podezřelí.

Majitelé nemovitosti často namítají, že nejsou povinni strpět cizí věc (odpadovou nádobu) ve svém domě ani na svém pozemku. Že popelnici používám, ale nechci aby stála v mé předzahrádce? No a co? Odpadové nádoby se tak ocitají na parkovacích místech, komunikacích. Magistrát města Brna v rámci výkonu státní správy však odmítá rozhodnout o odstranění takto vzniklé překážky silničního provozu s argumentem, „že odpadové nádoby není kam jinam dát“. Jako by toto byl argument pro soustavné porušování zákona. Uznávám, že uvnitř magistrátu dochází k schizofrenní situaci. Obec, jako samospráva by totiž měla být pokutována obecním úřadem vykonávajícím přenesenou působnost státní správy. Jedná se o důsledek faktického spojení státní a obecní samosprávy i když formálně se tváří odděleně.

Když vyjdeme z premisy, že co není zákonem zakázáno, je dovoleno, potom se ve městech a vesnicích může postupně ocitnout na veřejném prostranství desetitisíce popelnic. Jenom v Brně je jich 55.000. Pokud se ulice nemají stát odkladištěm popelnic nádob a návazně skládkami, je zapotřebí začít měnit systém sběru komunálního odpadu, místní vyhlášky, ale i obecné zákony.

(článek byl publikován v časopise Moderní obec 1/2015)

Doplnění: Nástin právních souvislostí

Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby a speciálně vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v ust. § 20 odst. 5 písm. b) stanovuje, že stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno nakládání s odpady a odpadními vodami, které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním staveb na něm umístěných. Stavební úřady však řeší odtok odpadních a dešťových vod, ale problematice nakládání s odpady, tj. umístění odpadových nádob se nevěnují s dostatečným důrazem. Dovolím si tvrdit, že historicky stavební předpisy vždy pamatovaly na umístění popelnic, a že příslušné prostory začaly být postupem času používány na něco jiného, to nikoho neomlouvá.

Jen pro zajímavost, takto vypadá úložiště popelnic v Jeruzalémě, Starém Městě, které má historii starou přes 3000 let. Samozřejmě se jedná o nově vybudované místo, ale nikde jsem popelnice na ulici neviděl.

Podmínkou nové výstavby by tedy mělo být nezasahování do okolí, resp. do veřejného prostranství tak, jak ostatně ukládají výše uvedené právní předpisy. Co však s již existujícími stavbami? Při řešení tohoto problémy existují dvě mety. Za prvé, aby odpadové nádoby netvořily překážku na chodnících, komunikacích a zelených plochách. Konečným cílem by mělo být jejich odstranění z veřejného prostranství, tedy dosáhnout jejich umístění na pozemky nepřístupné veřejnosti nebo dovnitř nemovitostí. Většina obcí tento problém neřeší a i kdyby chtěla, v českém právním řádu není dostatečná opora k vynucení zpětného úklidu odpadových nádob.

Odpadové nádoby a veřejné prostranství

Veřejné prostranství jsou dle § 34, zákona č. 128/2000 Sb., o obcích všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Vlastníky pozemků tvořícími veřejné prostranství tedy nemusí být pouze obce, kraje, stát, ale může jimi být i právnické a fyzické osoby.

Obecné užívání jde definovat jako užívání všeobecně přístupných materiálních statků předem neomezeným okruhem uživatelů, odpovídající povaze a účelu statku a které nevylučuje z obdobného užívání téhož statku jiné uživatele. (Hendrych, D. a kol.,Správní právo, 5. vydání, C. H. Beck, Praha 2003, str. 261 až 264).

Zvláštní užívání veřejného prostranství vzniká na základě správního rozhodnutí a jen pro uživatele v tomto rozhodnutí označeného (Pl. ÚS 21/02). Zvláštní užívání se děje za úplatu (zde ve formě místního poplatku stanoveného obecně závaznou vyhláškou) dle § 4 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.

Zvláštním užívání veřejného prostranství se podle tohoto zákona rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl. Uvedený výčet možného zpoplatnění zvláštního užívání veřejného prostranství je dle nálezu Ústavního soudu (Pl. ÚS 20/01) úplný a konečný.

Předmětem poplatku za zvláštního užívání veřejného prostranství tedy nemůže být „jakékoliv užití bránící obecnému užívání“, tedy ani umístění odpadových nádob na veřejném prostranství.

Jako přestupek by umístění popelnic šlo charakterizovat. Níže detailněji rozebírám nález Ústavního soudu Pl. ÚS 39/06 ze dne 14.11.2006, resp. jeho odůvodnění.

Odpadové nádoby a pozemní komunikace

O něco lepší řešení situace se zdá u veřejného prostranství, které je pozemní komunikací. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích je pozemní komunikací dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly1a) a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Dle § 12 odst. 4 téhož zákona, pokud nejsou samostatnými místními komunikacemi, jsou součástmi místních komunikací též přilehlé chodníky, chodníky pod podloubími, veřejná parkoviště a obratiště, podchody a zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce. Zvláštní případ, kdy jde chodník podle zákona o pozemních komunikacích považovat za místní komunikaci a současně tvoří parkoviště, nastává v případě, kdy je svislou dopravní značkou umožněno částečné nebo úplné stání na chodníku kolmé, šikmé podélné (IP 11d, 11e, 11f, 11g), vztahují se na něj ustanovení zákona o pozemních komunikacích.

Jinak pojem „chodník“ není zákonem výslovně definován, avšak výkladem soudní praxe došla k popisu tohoto pojmu. Částečně lze pojem chodník vymezit negativně dle ust. § 11 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, který ve svém odstavci třetím uvádí, že těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo obdobných ploch. Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu druhem nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka pruhu odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků silnice.

Již zrušená vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu  uváděla, že „chodníkem se rozumí komunikace v obci určená především pro chodce, oddělená od silnice výškově, nebo jiným způsobem“,

Dále podle § 12 odst. 6) zákona o pozemních komunikacích je veřejným parkovištěm stavebně a provozně vymezená plocha místní nebo účelové komunikace anebo samostatná místní nebo účelová komunikace určená ke stání silničního motorového vozidla.

Cokoliv co je umístěno na pozemní komunikaci a není její součástí, vyžaduje povolení silničního správního úřadu. V případě, že se jedná o trvale umístěnou překážku, vydává úřad povolení k umístění pevné překážky podle § 29 zákona a v případě, že se jedná o dočasné umístění, je možné vydat povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace podle § 25 odst. 6 písm. c) bod 2 zákona. Nebylo-li povolení vydáno, nesmí být na pozemní komunikaci takovéto věci umístěny a silniční správní úřad musí rozhodnout o jejich odstranění.

Zde je nutné upozornit, že obce ve svých vyhláškách určují obvyklou vzdálenost svozového stanoviště, ze kterého se svoz odpadu provádí, od kraje (hranice vozovky a chodníku nebo krajnice) pozemní komunikace sjízdné v den svozu pro svozové vozidlo na cca 15 m. Z toho plyne, že odpadové nádoby nemusí být umístěny v den svozu na parkovištích, resp. komunikacích. I kdyby toto bylo ve výjimečných případech nutné, potom zde hovoříme o cca 1 -2 hodinách, což lze tolerovat. Spíše je problém pro posádku svozového vozu dostat odpadové nádoby skrze řadu parkujících automobilů.

Pokud jsou tedy odpadové nádoby umístěny na komunikaci, měl by, resp. musí silničně-správní orgán postupovat podle § 25 zákona o pozemních komunikacích, tj. rozhodovat o vydání povolení ke zvláštnímu užívání místní komunikace ve smyslu § 25 odst. 6 písm. c bod 2. Jsem však přesvědčen, že není dán důvod, aby úřad vydal povolení ke zvláštnímu užívání místní komunikace, tedy k záboru parkoviště a chodníku popelnicemi, jelikož by to bylo proti veřejnému zájmu. Tímto postupem je tedy možné vytlačovat odpadové nádoby z komunikací.

K problematice, zda umístění odpadových nádob je obvyklým způsobem užívání místních komunikací se nepřímo (v odůvodnění) vyjádřil Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 39/06 ze dne 14.11.2006, ve věci návrhu ministra vnitra na zrušení čl. 3 písm. g), čl. 5 písm. d), h) a j), čl. 6 písm. b), c), části čl. 6 písm. d) znějící "zajistí, aby sběrné nádoby nezpůsobovaly hygienické závady, neomezovaly ani neohrožovaly bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost chodců", čl. 7 písm. a), čl. 8, čl. 9 a čl. 10 odst. 4 obecně závazné vyhlášky města Mariánské Lázně č. 3/2000, kterou se stanoví systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem (vyhláška o odpadech), (nález byl vyhlášen pod č. 19/2007 Sb.)

 
„Obec stanovila v čl. 4 odst. 1 vyhlášky jako místa určená pro odkládání odpadu sběrné nádoby pro jednotlivé složky odpadu, umístěné v souladu se zvláštními předpisy (s odkazem na zákon o pozemních komunikacích) a napadenou vyhláškou. Stanovením povinnosti umístit sběrné nádoby pouze mimo pozemní komunikace však obec reguluje právní vztahy již upravené zákony, a to zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Dle § 29 zákona o pozemních komunikacích na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a zařízení kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří pevnou překážku, přičemž umístění pevné překážky v rozporu s § 29 nebo její neodstranění na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem je přestupkem podle § 42a odst. 1 písm. l) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Zabrání veřejného prostranství je také přestupkem proti veřejnému pořádku dle § 7 odst. 1 g) zákona o přestupcích“ (pozn. autora, zde došlo zřejmě k písařské chybě a správně mělo být uvedeno § 47 odst. 1 g. v tehdejším znění - k 31.12.2006 § 47 odst. 1, písm. g) zákona č. 200/1990 Sb. Přestupku se dopustí ten  kdo poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení. V dnešním znění, k 3.11.2016 se jedná o § 47 odst. 1, písm. h).

Toto rozhodování, které se děje v rámci výkonu státní správy však nemusí být v souladu se zájmy samosprávy (např. jako vlastníka příslušné nemovitosti) a v důsledku vzájemného personálního provázání může nastat problém, že příslušný správní orgán, odmítá rozhodnout o odstranění takovéto překážky do facto proti samosprávě.

Odpadové nádoby a nakládání s odpady

Obec je v souladu s § 10 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích a návazně dle § 17 odst. 2) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech stanovit obecně závaznou vyhlášku obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Bez ohledu na to, zda tuto obecně závaznou vyhlášku vydá, je obec povinna dle § 17 odst. 3) zákona o odpadech určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad. Dle výkladu výše uvedeného zákona, jsou obce mimo jiné oprávněny určit typy sběrných nádob a jejich trvalé nebo přechodné stanoviště, které mohou být individuální nebo společná pro více uživatelů.

Obecně závazná vyhláška č. 1/2013 Statutárního města Brna, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstaňování komunálního odpadu na území statutárního města Brna (dále jen Vyhláška), která vymezuje ve svém článku 2 tyto pojmy:

• stálé stanoviště je prostor pro trvalé umístění sběrných nádob na směsný komunální odpad vymezený pro tento účel  pro jednotlivé objekty. Stálá stanoviště sběrných nádob jsou individuální pro jednotlivé objekty nebo společná pro více objektů,
• svozové stanoviště je místo na veřejném prostranství k dočasnému umístění sběrných nádob na směsný komunální odpad v den svozu tak, aby sběrné nádoby byly volně a bezpečně přístupné pro svoz jejich obsahu. Při splnění uvedených podmínek může být svozovým stanovištěm i stálé stanoviště,

V článku 6 Vyhlášky jsou dále stanoveny povinnosti vlastníka objektu. Vlastníci objektů a společenství vlastníků bytových jednotek jsou povinni:

• zajistit u pověřené svozové společnosti dostatečný objem sběrných nádob na směsný komunální odpad,
• sběrné nádoby na směsný komunální odpad umístit na stálé stanoviště,
• zajistit přistavení sběrné nádoby na směsný komunální odpad na svozové stanoviště. Vzdálenost svozového stanoviště, ze kterého se svoz odpadu provádí, od kraje (hranice vozovky a chodníku nebo krajnice) pozemní komunikace sjízdné v den svozu pro svozové vozidlo je max. 15 m,
• sběrné nádoby na směsný komunální odpad umístit na svozové stanoviště v den svozu,
• po provedeném svozu zajistit  tentýž den úklid sběrné nádoby na směsný komunální odpad na stálé stanoviště.

Stálé stanoviště jde definovat jako prostor pro trvalé umístění sběrných nádob na směsný komunální odpad vymezený pro tento účel  pro jednotlivé objekty. Svozové stanoviště je místo na veřejném prostranství k dočasnému umístění sběrných nádob na směsný komunální odpad v den svozu tak, aby sběrné nádoby byly volně a bezpečně přístupné pro svoz jejich obsahu. Při splnění uvedených podmínek může být svozovým stanovištěm i stálé stanoviště. Na svozovém místě by se odpadová nádoba měla nacházet pouze v den svozu a pouze v časovém rozmezí (v toleranci 1-2 hodiny), kdy je svoz prováděn.

Umístění svozového stanoviště by být co nejblíže (některé obecní vyhlášky stanovují maximální vzdálenost v metrech) od příjezdové komunikace a to tak, aby  pracovníci svozové firmy měli k odpadové nádobě přístup a mohli ji s minimálním zdržením, námahou a bez rizika poškození cizího majetku (např. zaparkovaných automobilů) dopravit k svozovému vozu. Svozové místo by mělo být vyznačeno na veřejném prostranství (kdo zná film Nottig Hill, může si všimnout tohoto vyznačení při časosběrné procházce Hugha Granta po tržišti ve stejnojmenné čtvrti Londýna).

Varianty řešení odstranění odpadových nádob

Postih ponechávání odpadových nádob na veřejném prostranství je za současného právního stavu řešitelný pouze v omezené míře. Za situace, že vlastníkem nádob je obec nebo jí vlastněná firma, potom předmětem sankcí by se čistě teoreticky měli stát tyto subjekty. Situaci lze zlepšit osvětou veřejnosti s tím, že ponechávání odpadových nádob na veřejném prostranství není normální stav.

V prvé řadě je třeba se pokusit v obecně závazné vyhlášce obce vydané dle ust. § 17 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech stanovující systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů precizně specifikovat stálé stanoviště (odpadových nádob) a vykonávat nad jejich umístěním kontrolu (pokud ovšem popelnice nejsou ve vlastnictví obce, resp. jí vlastněné firmy).

Po technické stránce definování umístění stálého stanoviště není problém. Již dnes obce využívají mapové portály umožňující zobrazit do mapy obce například průmět inženýrských sítí, údajů z katastru nemovitostí (tj. i pozemků ve vlastnictví obce), veřejného prostranství, dopravní značení. Nebyl by tedy problém stálá stanoviště, ale i svozové stanoviště vyznačit v takovéto mapě.

Nejjistějším řešením by byla legislativní změna v podobě doplnění § 69 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech o definici stálého a dočasného svozového místa a následně rozšířit možnost uložit sankci za neoprávněné zřízení (nerespektování umístění) stálého nebo dočasného svozového místa.